král, ani knieže které násilé učiniti od toho času, jakož jest král toho města jménem Abbagarus list od našeho Spasitele Jezu Krista jeho svatú rukú psaný přijal. Proněžto když kolikterý král neb knieže proti městu přitiehne a který robenec ten list Jezu Kristem někda poslaný, nad branú stoje, proti vojště přečte. A inhed toho dne na všech věcech to město bezpečno bylo. A to se je dálo pro ten duostojný list a pro svatého Tómy k Bohu zaslúženie. To také o svatém Tómě sv. Kryzostomus píše, že svatý Tóma ty tři krále Kašpara, Melchiora a Baltazara pokřtil a je sobě, v svaté vieře v zplození, pomocníky měl.
O narození Syna Božého
O narození našeho milého Spasitele Jezu Krista má každý člověk správně často mysliti a mysle radostným srdcem, jemu děkovati, že se pro ny, pro hřéšné, ráčil naroditi. Jakožto nám radí svatý otec Lev a řka: „Radujme se i veselme se všickni v Boze, pamatujíc ten slavný den, v němžto se jest narodil ten, ješto s Bohem Otcem bez počátka před věky vždy byl. Slovu, ješto vždy u Boha Otce bylo, tělesenstvie naše přijalo, aby ten, jenžto v svém božství nikdy tělesným okem ohlédán nemohl býti, v dietěcím se tělesenství světu ukázal. Jakožto o něm prorok Jeremiáš píše a řka: „Potom na zemi viděn jest a s lidmi bytedlně obcházel se jest. Protož veliké paměti ten den duostojen jest, v němžto, jakož radí sv. otec Lev, slušie všem zbožným křesťanuom, srdce k Bohu zdvihnúc, pokorně s jasným vděčenstvím kleknúc, Bohu děkovati a řkúc: „Chvála tobě, Hospodine, jenž s se ráčil naroditi z svaté Mářie, čisté děvice. O jeho svatém narození tak se v svatém Čtení píše, že v ty časy bieše veliký mier a pokoj, tak že ciesař Augustus po všem světu beze všie přékazy mocně kralováše. A tak v své moci zamyšlení kázal popsati, chtě věděti, kolik vlastí, kolik měst, kolik hraduov, kolik vsí, kolik
