lidských pohlaví po všem by světu bylo, tak aby každý do města, k němužto slušal, přída, ciesařovu vladařovi peněz dada, poznánie učinil, jenž jest pod mocí římského ciesaře. A proč, jenž Jozef bieše ot národa Davida pošel, pojem Mariji, Matku Boží, z Nazareta do Betléma s ní šel, nechtě jie po sobě ostaviti, chtě vždy její poctivý stráže býti. A když se k Betlému blížiechu, jakž to praví mistr Bartoloměj v svém skládaní, věděla Matka Božie, ano jedni lidé velmi veselí a druzí velmi truchlí. A když se tomu Matka Božie divieše, anděl Boží zjevil se jie a řka: „Lid truchlý jest národ židovský, v svéj zlosti zatvrzený, pro viery nepřijetie Bohem potupený. Ale lid veselý jest národ pohanský, jenžto vieru přijmúc, u věčném veselí s Bohem budú.
Tehdy, když Matka Božie v město s Jozefem v Betlehem vnide, pro mnozstvie lida, jenžto biechu ciesařovým přikázaním přišli, nikdiež hospody nenalezše, pod městckú obecnú střechu jidešta. Střecha bieše na to učiněna, jakž to praví knieha Školastika, aby se měštěné, když prázni byli, tu se scházeli a o obecných věcech pomluvili, a také proto, aby v trhový den sedlský lid s dobytkem tu stával. Proněžto tu obecné jesle biechu. A když tu té noci Maria s Jozefem odpočívášta, přeradostná hodina v puolnoci se přiblížila, v niež Maria, svatá děvice, Jezu Krista porodila. A ta noc na neděli bieše. V tu hodinu, jakožto praví svaté Čtenie, pastýři nad svým dobytkem napoly bdiec sediechu. Tehda anděl, s velikú světlostí nad těmi se pastýři vznášeje, zavolal velikým hlasem a řka: „Zvěstuji vám radost velikú, narodil se nám Spasitel všeho světa.“ Netáhl toho anděl pověděti, až ihned u velikém mnozství zástupy andělští přijdú, chválu Bohu vzdávajíc a řkúc: „Chvála buď na výsosti Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vuoli jsúce.“ Tu praví svatý otec Lev papež: „Dobře se andělé jeho svatému narození radováchu,
