přistěhoval a sv. Tóma všecky penieze chudým rozdal a vešken ten čas, což jest král v jiném kraji za dvě létě bydlil, svatý Tóma slovo Božie káže, veliké mnostvie lidu na křesťanskú vieru obrátil. A potom se král zase vrátiv, a že sien neudělána uzřev, kázal sv. Tómu i z proboštem, ješto jej byl k dvoru přivedl, do žaláře vsaditi, aby potom vyvedúc a živého odrúc užhli.
Zatiem bratr králuov jménem Gand sleha umře. A když jemu drahý hrob děláchu, an čtvrtý den z mrtvých vstal. Jehožto jiní lidé uzřevše, u veliké úžesti, kam kto věda, utiekáše. Tehdy on králi, bratru svému, přistúpiv vece: „Bratře milý, tento člověk, jehožto s odřieti a užieci kázal, přítel Boží jest a slúžieť jemu andělé. A ti mě do ráje vedše, ukázali mi jednu překrásnú sien z střiebra a z zlata a z drahého kamenie divně udělanú. A když se počech té tak divné sieni diviti, tehdy mi řekli: ‚Toť jest ta sien, jižto jest udělal byl svatý Tóma apoštol bratru tvému.‘ Tehdy já jich poprosich, aby mě tu vrátným učinili, a oni mně vecechu: ‚Bratr tvuoj učinil se té sieni nedóstojna, ale ty, chceš li v té sieni bydliti, budemť Hospodina prositi, aby tě ráčil vzkřiesiti a tu sien tvého bratra za též penieze, jakožť jest byl dal svatému Tómě, vyplatiti, neboť mní, by ty penieze byl šeredně utratil a ztrávil.‘“ A jakž brzo Gand tu řeč domluvi, tak do žaláře k svatému Tómě běžav, za svého bratra prosil, aby jemu ráčil tu vinu odpustiti. Tu jemu inhed okovy rozkovavše, prosili jeho, aby se ráčil v poctivější rúcho obléci. Jimžto sv. Tóma otpovědě a řka: „Však viete dobře, že ti, ješto nebeských věcí hledají, na tělesné věci nic nedbají.“ Tehdy, když odtad apoštol pojide, král proti němu vyšed a před ním klekl, pokloni se, jemu se pokořil. K němužto apoštol vece: „Velikú Buoh s vámi učinil milost, že vám svá tajemstvie zjevil. Přijměte vieru a se pokřtíti kažte, tak věčného krále kniežata budete.“
