dóstojné[578]číslo strany rukopisuho seděnie vysazen, ale pro své bludné viery modly radějí na zemi nepoctivě sedíš! Co na tom leží, proto trpím! Neb co vašě křesťanská[asj]křesťanská] krzieſtyanſka viera pomáhá! K němužto svatý Metudius vecě: Chtěl li by, mohl by toho dobřě polepšiti. Otpověz sě svých diáblových modl a budeš pánem nad svými pány a všě své nepřátely pod svú moc podtepeš a tvé prasčědie slovutně sě zmóž, neb jest proročstvie o českých[ask]českých] czieſkych kniežětiech dávno prorokováno. K němužto vévoda vecě: Jest[asl]Jest] Gieſt li to tak, proč mne inhed nepokřstíš, čiliť co přěkážie! Svatý Metudius vecě: Nic nám nepřěkážie, jediné buď hotov, aby ustavičným srdcem uvěřil v uotcě buoha všemohúcieho i v jeho syna Jezukrista a v ducha svatého, jenžto jest osvětitel všěch věrných dúš. A to učiň netolik pro tělesného sbožie žádost, ale pro spasenie těla i dušě a s buohem na věky přěbývanie.
Tu svatú řěč české[asm]české] czieſke kniežě uslyšav, ducha svatého posílením snažně požádal, aby jeho arcibiskup pokřstil. A když bylo nazajtřie, vida svatý otec Metudius toho kniežěte ustavičnú žádost, jeho se třmidcát sluhami, ješto s ním byli přijěli, pokřstil. A tu sě v svatéj vieřě potvrdiv, jednoho[asn]jednoho] giednoho knězě, jemužto bylo jmě Kaik, s sebú pojem, do Čech sě vrátil a kostel ve jmě svatého Klimenta nad tiem hradem, ješto Gradišt[1798]in margine Hankou připsáno „Gradyſſcz“ slóve, učiniti kázali. A tu toho knězě starostú učinil. A zatiem české[aso]české] czieſke země lid též spořě[1799]podtrženo, Hankova excerpce svatú vieru přijímal.
A potom po
