[588]číslo strany rukopisujen do loktú. A když tak šed, mši slúžieše, kotúč ohňový nad jeho[atz]jeho] gyeho hlavú sě ukázal na znamenie, ež jako apoštolóm duch svatý v uohňovéj postavě svatému Martinu[aua]Martinu] martyn[1829]oprava naznačena Hankou seslán byl. A to také jeden[aub]jeden] gyeden mistr píše, když svatý Martin, jakžto jest obyčěj, rucě nahoru vzvedl, tehda jemu řízové[1830]podtrženo, Hankova excerpce rukávy na lokti opadly tak, ež jeho svatá hnáty naha ostasta. Tehda, ano všickni vidie, dva anděly z nebes sstúpivše drahým[auc]drahým] drahyn[1831]oprava naznačena Hankou pokrytím jeho světie rucě pokryšta.
Jeden[aud]Jeden] Gieden take čas zjěvil sě svatému Martinu diábel v královém rúšě, v zlatých nohaviciech, s velikú okrasú a s jasnú tváří. A když tak stojiec, na sě hlédajíc, mlčiesta, tehda diábel promluvi k svatému Martinu[aue]Martinu] martyn[1832]oprava naznačena Hankou a řka: Aj toť Martine, jsem tvój spasitel, jehožto ty následuješ, Jezus Kristus. Chtěl sem sě tobě prvé než jiným zjěviti. To svatý Martin uslyšav, počal sě stojě a mlčě diviti. K němužto diábel vecě: Proč méj řěči nevěříš? A vida, a já sem tvój spasitel Kristus. Tehda svatý Martin duchem svatým naučen, diáblovi vecě: Muoj spasitel Jezus Kristus ne tak jest chodil u pyšném rúšě ani v téj postavě, jako ty chodíš. Ale by mi sě ukázal muoj spasitel, ten by mi sě zjěvil u pokorném rúšě, jako je na světě chodil, a s jiezvami, jakžto jest pro všě hřiešné na kříži trpěl. A jakžto brzo svatý Martin vecě, tak diábel zmisal a po sobě veliký smrad ostavil.
Potom svatý Martin přěd mnohými[auf]mnohými] mnohym časy buožím zjěvením své skončenie přěvěděl a svéj některéj bratří čas své smrti zjěvil.
