[537]číslo strany rukopisuež mužie v třieslech úpast[1649]podtrženo, Hankova excerpce trpěti budú a ženy všěcky volavy[aoa]volavy] wolewi[1650]podtrženo Hankou, in margine různočtení „tišt. wolawe, wolawy“. A tak sě jest stalo, ež v téj vsi všěckni tu biedu trpěli jsú mnoho časuov, až jeliž[1651]podtrženo, Hankova excerpce král Karel odtad jě rozehnal. Potom pak svatý Remigius umřěl a pochován, divně jeho svaté tělo od andělóv na poctivé[aob]poctivé] pocztwe[1652]oprava naznačena Hankou miesto jest přěneseno. To sě jest dálo po buožiem narození let pat set a devaddesát.
Život svatého Františka zpovědníka tuto
Svatý František, sluha buoží, byl rodem z toho města, jemužto Asizium dějí. Ten jest z své mladosti bezmále do dvúdcát let kupcem jsa, jěšitně[1653]podtrženo, Hankova excerpce své časy zvedl. Jehožto hospodin chtě sobě jmieti, velikú naň nemoc přěpustil a z jěšitného[1654]podtrženo, Hankova excerpce člověka svého sluhu snažného učinil tak, jež duch proročský jmějieše. A to sě dobřě ukázalo, když byl jednú[aoc]jednú] giednu s mnohým[1655]Hanka červeně dopsal „i“ > mnohými jiným[1656]Hanka červeně dopsal „i“ > jinými od nepřátel jat a všichni sě truchléchu, jediný[aod]jediný] giedyny svatý František vesel bieše. A když ho z toho jiné tovařistvo tresktáše, odpovědě jim a řka: Vězte to, ežť jsem proto vesel, jež mám po všem světu za vzácného svatého jmene[1657]podtrženo Hankou, in margine různočtení „Ms. al. gmenem tišt. gmenie“ býti. Často také svatý František svleka s sebe bohaté rúcho a v sprostné sě obleka, v Římě přěd svatého Petra kostelem s jinými chudými sedě, žebráše. A také jednú[aoe]jednú] giednu po cěstě jda, utkal velmi ohavného malomocného, pro milého Jezukrista k němu přistúpiv, pocěloval a inhed malomocný zmisal. Proněžto k malomocným často chodě, jich rucě nábožně cělováše a mnohé almužny dával.
A když jednú[aof]jednú] giednu svatý František usly[538]číslo strany rukopisušal,
