[455]číslo strany rukopisujeden pohanský muž, jemužto Apolinaris jmě, uzřěv, krstiti sě kázal. Proňežto inhed kázaním římského starosty oběma hlava sťata a dušě do nebes vzaty.
Svatý Simfořín[1423]zapsáno jinou, mladší rukou
Svatý Simforianus uzřěv, ano pohani veliký hod činie a modlu svého boha přěd starostu, jemužto Eraklius řekli, s velikú počstí nosie. Tu jsa, té sě modle modliti nechtěl, proňežto dlúho kyji bit a potom v žalář vsazen. Potom odtad vyveden a mnoho mu daróv slibujíc, chtěl li by sě po nich obrátiti. K nimžto svatý Simforianus vecě: Na vašě dary nic netbaju[1424]podtrženo, Hankova excerpce, ale odplaty od mého Jezukrista čakaju[1425]podtrženo, Hankova excerpce. To starosta uslyšav, u velikém hněvě jej na smrt otsúdil. A když jej na rozhranie[1426]podtrženo, Hankova excerpce vediechu, tehda matka jeho na měsckú zed vzběhši, voláše po ňem plačíc a řkúc: Synu mój přěmilý, pomni na věčný život. Synu mój přědrahý, pomni na to, ež tento strastný život ztratě, večas[1427]podtrženo, Hankova excerpce věčného života duojdeš. V tu hodinu, ana na to hledí, hlavu jemu stěli. A to tělo křestěné pochopivše, čsně pochovali. U jehožto svatého hrobu tolik svatých divóv buoh učinil, jakž potom i pohani sú hrob svatého Simforiana ve cti měli.
Svatého Bartoloměje[1428]zapsáno jinou, mladší rukou
Svatý Bartoloměj apoštol přišed do země Indie, ješto jest na konec světa. Všel v chrám, v ňemžto bieše jedna mo[456]číslo strany rukopisudla
