Odjě[453]číslo strany rukopisuda malečko od nás, se vší myslí, jakž móžeš, Páteř jeden spěj. Spěješ li jej beze všie přiekazy, nic jiného nemysle, tento kóň tobě inhed dám, ale tak tě zaklínaji, aby mi jistú pravdu pověděl. To sedlák uslyšav, vesele, jakžto by juž kóň získal, málo odstúpiv, Páteř snažně pěti počal. A prvé než napoly byl, až přišed k svatému Bernartu, vecě: Tohoto já koně mieti nebudu, neb jakž sem brzo Páteř pěti počal, tak sem inhed pomyslil, aby mi sě i sedlem kuoň dostal. Proňežto sě viec ten sedlák svelíčěti[1416]podtrženo, Hankova excerpce nesměl.
Jeden také čas svatý Bernart u poslání pilném papežem poslán, aby vévodu equitánského s svatú cěrekví smířil. Jemužto equitánský vévoda velmi sě bránieše, nechtě sě smířiti. Tehda svatý Bernart šed do kaply, mšu[1417]podtrženo, Hankova excerpce chtieše slúžiti a vévodu, ež klet bieše, přěd kaplú ostavil. A když mši[1418]původně zapsáno „mſſyu“, „u“ vyradováno čta, božím tělem svatého křížě znamenie nad kalichem činieše a řka: Pax domini sit semper vobiscum.cizojazyčný text To jest česky řečeno Pokoj boží buď vždy s vámi. V tu hodinu svatý Bernart vzem tělo božie na střiebrnú patenu, jížto kalich přikrývají, ohňem ducha svatého zažžen vynide i promluvi k vévodě a řka: Prosili smy tebe, aby sě smířil s svatú cěrekví, a tys naši[1419]původně zapsáno „naſſyu“, „u“ vyradováno prosbu potupil. Aj, hlédaj, toť k tobě jde sám spasitel, syn Marie, matky božie, jenžto jest pravý pán svaté cěrekve[1420]podtrženo, Hankova excerpce, jemuž ty sě protivíš. Aj toť k tobě jde všemohúcí súdcě tvój, přěd nímžto všeho světa pranárod[1421]podtrženo Hankou, in margine různočtení „narod“ s počestnú pokorú kleká. Aj toť k tobě jde sám súdcě tvój, v jehožto rucě mocně vende
