[207]číslo strany rukopisui znamenaj, ješčeť jest vždy žieziv, žádajě tvého spasenie. Ó, kak nemilostivý budeš, když mu píti nepodáš skrzě svého hřiešného života polepšenie. V ten čas, jakžto euvanjelisty píší, sluhy židovské, jižto biechu u křížě ostali, vzemše húbu, v uocet omočichu. A jakž druhý euvanjelista praví, ež bylo víno myrrú ohorčené. V tom nám euvanjelisti rozoměti dávají, ež to pitie bylo hořké, jehož Ježíš[xe]Ježíš] gieziſſ okusiv, nerodil píti. Proto jsú mu octa podali píti, neb jakž praví jeden[xf]jeden] gieden starý mistr, když na kříži[xg]kříži] krzy vzbitému octa podadie, spieše umře. Po maléj chvíli Ježíš[xh]Ježíš] gieziſſ promluvi a řka: Skonáno jest. Jakžto by řekl: Již sě jest vše dokonalo, což bylo o mém trudném umučení prorokováno. V tom nám Ježíš příklad ostavil, aby každý hřiešný, ktož na kříž svatého pokánie vstúpí, jeliž[xi]jeliž] gielyz moci bude řéci: Skonáno jest, točíš mé pokánie již splněno jest. Opět po maléj hodině zavola Ježíš a řka: Otče, v tvoji rucě porúčěji duši mú. V tu dobu pokloniv hlavu i pustil duši. Tu praví svatý Matěj euvanjelista, ež mnohých svatých těla vstavše, mnohým sě v Jeruzalémě[xj]Jeruzalémě] gieruzalemie ukázaly. Tu také praví svatý Augustin, ež syn buoží od té hodiny, v nížto pustil duši svú svatú, čtyřidcěti hodin v uorloji dokonav, z mrtvých vstal.
Tu matka jeho milá bieše a kak jest žalostivě plakala, o tom praví svatý Anzhelm, v svých knihách píše. Toho večera po nešporní hodině přijidú posli Pilátovi, aby těla těch tří ukřižovaných doluov sněli. A jež[xk]jež] giez lotry ješče
