[197]číslo strany rukopisujsú tě u mú moc a z tohoť vinu dávají, ež sě jich králem nazýváš. Cos jim učinil? Jako by řek: Tolik li jest, čili toho viece, jímžto tě vinie? K tomu Ježíš otpovědě: Kralovánie mé nenie v tomto světě, točíš nenie zemské[567]nadepsáno jinou, soudobou rukou, ale nebeské. Pilát vecě: Tehdas ty král? K tomu Ježíš: Ty pravíš, ež král já jsem.
V ten čas Pilát vyšed k židóm, povědě a řka: Já ižádné příčiny nenalézám na tomto člověcě. A to tiem úmyslem řekl, zda by židé ot žaloby pustili. Ale oni nemilostivi, věcší žalobu přičinichu a řkúce: Tento člověk svým falešným učením rozbrojilť[568]podtrženo, Hankova excerpce je vešken kraj, počen od galilejské vlasti až do tohoto města. To Pilát uslyšav, že v galilejské vlasti byv kázal, v téj vlasti Herodes králem bieše, jež v ten čas byl přijěl pohostinu do Jeruzaléma, poslal Pilát v jeho[vf]jeho] gieho hospodu Ježíšě, aby ho súdil jakžto svého kraje rozeného člověka. Herodes Ježíšě velmi rád uzřě, neb o něm bieše velmi mnoho slýchal, i žádáše od něho některý div viděti. Protož počě jeho o mnohých věcech tázati. A zatiem židie přijidú za ním i počěchu naň pilně žalovati. Tehda Ježíš ani Herodovi, ani židóm nic neodpovědě. A to proto[vg]proto] prote, ež nebiechu dóstojni jeho svatých slóv slyšěti, a také proto nerodil otpověděti Herodovi, neb by ho byl pro to k vieřě neobrátil, než byl li by co Ježíšě viděl, byl by sě jemu jen podivil. A na tom jest příklad Ježíš kazatelóm ostavil, aby ne svěcké chvály, ale hřiešných lidí k buohu obrácenie hlédali. A také
