jest to v starých knihách nalezl, ež jedni staří hvězdáři, pro to proročstvie, ješto byl Balaam prorok prorokoval, ež sě jměla hvězda světu ukázati, proněžto volili mezi sobú dvanádct mudrcuov, jižto na každý měsiec na jednu vysokú horu vzendúc, tři dni tu přěbyli, prosiec boha, aby sě jim tú hvězdú, o niejžto Balaam prorokoval, ráčil ukázati. A když jednoho času toho dne, ješto sě Kristus narodil, na tu horu vzešli a nad sě vezřěvše, uzřěli krásnú hvězdu u postavě jednoho přěkrásného dietěte, nad jehožto hlavú kříž krásný stkvieše sě. A tu jsú uslyšěli promluvenie, takto k nim řkúce: Jděte spěšně do židovské země, tu krále, jehožto hledáte, an sě narodil, naleznete. O tom také praví svatý Augustin, ež jim je mohlo svatým andělem řečeno býti: Hvězdu, jižto vidíte, jest hvězda Jezukristova, spěšně jděte, pomodlte sě jemu! A protož, ež hvězdy dlúho čakavše dočakali, vzdvihše sě, inhed do Jeruzaléma přišli a to s králem Erodem mluvili.
A to praví svaté čtenie, ež sě proto té země král ubál sě toho, by sě král židovského pokolenie nenarodil, jehožto by sobě za pravého krále přijmúc, krále Eroda jako cizozemcě vyhnali. Proněžto sebrav k sobě židovské starosty, jal sě jich tázati, kde by měl sě podlé proročstvie Kristus naroditi. A když jemu otpověděli, jež sě má u Betlémě naroditi, pozvav k sobě tajně těch tří králuov, jal sě na nich ztazovati, od kterého by času sě jim ta hvězda byla zjěvila. A to jest tiem úmyslem učinil, nevrátili-li by sě zasě ti třie králi k němu, aby uměl to některým
