[84]číslo strany rukopisujest to v starých knihách nalezl, ež jedni staří hvězdáři, pro to proročstvie, ješto byl Balaam prorok[314]nadepsáno jinou, soudobou rukou prorokoval, ež sě jměla hvězda světu ukázati, proněžto volili mezi sobú dvanádct mudrcuov, jižto na každý měsiec[315]nadepsáno písařem B na jednu vysokú horu vzendúc, tři dni tu přěbyli, prosiec boha, aby sě jim tú hvězdú, o niejžto Balaam prorokoval, ráčil ukázati. A když jednoho času toho dne, ješto sě Kristus narodil, na tu horu vzešli a nad sě vezřěvše, uzřěli krásnú hvězdu u postavě jednoho přěkrásného dietěte, nad jehožto hlavú kříž krásný stkvieše[316]původně zapsáno „ſtkwie“, „-ſſe“ nadepsáno mladší rukou sě. A tu jsú uslyšěli promluvenie, takto k nim řkúce: Jděte spěšně do židovské země, tu krále, jehožto hledáte, an sě narodil[317]koncové „-l“ nadepsáno jinou, soudobou rukou, naleznete. O tom také praví svatý Augustin, ež jim je[he]je] gye mohlo svatým[318]zapsáno jinou, soudobou rukou in margine andělem řečeno býti: Hvězdu, jižto vidíte, jest hvězda Jezukristova, spěšně jděte, pomodlte sě jemu! A protož, ež hvězdy dlúho čakavše dočakali, vzdvihše sě, inhed do Jeruzaléma přišli a to s králem[319]původně zapsáno „krale“, „-m“ nadepsáno jinou, soudobou rukou Erodem mluvili.
A to praví svaté čtenie, ež sě proto té země král ubál sě toho, by sě král židovského pokolenie nenarodil, jehožto by sobě za pravého krále přijmúc, krále Eroda jako cizozemcě vyhnali. Proněžto sebrav k sobě židovské starosty, jal sě jich tázati, kde by měl sě podlé proročstvie Kristus naroditi. A když jemu otpověděli, jež sě má u Betlémě naroditi, pozvav k sobě tajně těch tří králuov, jal sě na nich ztazovati[320]zapsáno jinou, soudobou rukou na razuře, od kterého by času sě jim ta hvězda byla zjěvila. A to jest tiem úmyslem učinil, nevrátili-li by sě zasě ti třie králi k němu, aby[321]zapsáno jinou, soudobou rukou in margine uměl to některým
