dřieve slul Placidus, tomu vzděl Eustachius, jeho hospodyni Theospita a jeho synoma, jednomu vzděl Agapitus a druhému Theospitus.
Potom nazajtřie Eustachius vstav a s sobú několik rytieřóv pojem, jako by opět na lov chtěl, s nimi na les jěl. A tu ot sebe rózno jě rozpósobiv, tudiež, ješto sě jemu Kristus zjěvil, sě postavil. A inhed uzřě postavu téhož viděnie jako dřieve. Tehda nábožně na zemi padna, počě sě modliti a řka: Proši tebe, milý hospodine, jakžs mi slíbil, rač mi zjěviti, co mi sě má u budúcích časiech přihoditi! K němužto hospodin vecě: Blaženýs člověk, Eustachí, jež jsi svatý křest přijal a již jsi nad diáblem svítězil, jenžto tě dřieve přělšťoval, tohos skrzě pravú vieru potlačil. A již sě má ukázati viera tvá, nebo věz to, ež diábel proto, ježs jeho ostal, proti tobě sě ostřě připravuje. Proněžto musíš mnoho přětrpěti a skrzě to vítězskú korunu obdržěti. A najprvé spadneš neskrovně s svěcské výsosti jěšitné chvály u veliké poníženie. Ale opět v duchovném bohatství znamenitě povýšen budeš. Protož nikakž sě nerozpakuj ani tbaj na dřevní svěcskú chválu, nebo právě jako onen někdajší svatý Job mnozě pokúšen budeš. A když mnoho protivenstvie a bezpřiemně veliké žalosti přětrpíš, opět k tobě přídu a tě k dřevniemu slavnému stavu navráti. Protož tieži tebe, nynie li chceš ta pokušení přijieti, čili na skončení svého života! K tomu Eustachius odpovědě a řka: Hospodine, když
