pohaněny, přěd apoštoly jě vedli.
Jižto mudrci apoštoly v sprostném rúšě uzřěvše, na své mysli jě potupili. K nimžto svatý Šimon apoštol vecě: Často to bývá, ež v krásných skříniech šeředné věci lidé chovají a také někdy v sprostných skříniech drahé zápony a drahé klenoty zamykají. A protož nechajte nás při pravého buoha vieřě, ať ot vašich pohanských modl pryč pójdem a my na těchto vašich čelech znamenie svatého křížě učiníme, skrzě něžto svaté znamenie čarodějníky přěhádáte a přěmoci moci budete. A tak sě stalo, když ti mudrci byli svatým křížem na čele znamenáni, opět přěd král šli, a tu sě hádavše, čarodějníky přěmohli. Proněžto sě čarodějníci rozhněvavše, množstvie hadóv na ně poslali. Přišedše, své pláščě těch hadóv nabravše, na čarodějníky zmetali a řkúce: Ve jmě buožie, vězte to, ež neumřete, ale od těchto hadóv zhryzeni budete dotad, až na svuoj život vzúpiete. A když tak hadové jich maso trháchu, počě král apoštolóv prositi, aby jich nechali tak od hadóv sníti. K tomu apoštoly řechu: Neslušie nám nikoho umrtviti, ale k životu navrátiti. A to řekše apoštoly, tak jich u bolesti několiko dní nechavše, k nim přišli a řkúce: Nevděčná služba buohu vzácna nenie, a proto vstanúc beřte sě bezpečně, kam chtiec.
Tehda ti čarodějníci vstavše, pryč zašli a těch všěch vlastí lidi proti apoštolóm vzdráždivše, do jednoho města, ješto slóve Snamair, přišli.
