křesťanka svatá, téj svatbě nikakž nepovolila. S druhé strany angličského krále náhlosti sě velmi bojieše. Tehda svatá Uršula ducha svatého ponučením otci radu dala, aby jemu povolil pod tú smlúvú, aby jiej král s uotcem desět zvolených panen pro jejie utěšenie dal k službě a nadto jiej i jiným tisíc panen v jejie čeled připravil. A také aby tu svatbu za tři léta otložili, a v těch třech letech, aby sě syn jeho křesťanskéj vieřě naučil a svatý křest přijal. Svatým úmyslem múdřě sobě tu cěstu nalezla, aby anebo pro nesnadnost té úmluvy od svatby bylo puščeno, anebo bylo li by jiej to množstvie dáno, aby jě křesťanskéj vieřě naučiec pokřstila. To angličský královic uslyšav, v tu smlúvu radostně vstúpiv, na všem jiej povolil. A za to snažně přěd otcem stál, aby jeho pokřstiti kázal, a to vše, což svatá Uršula rozkázala, na všem povolenie měla. Tehda jejie otec, král britanský, svéj dceři, jižto velmi milováše, počestnú čeled panen i mužóv, jakž slušie, zpósobil.
A zatiem ze všěch strán panny i rozličných lidí k jejie slovutnému sboru běžiechu a mnozí biskupi sě k jejie dvoru přibrali. Mezi nimižto byl bazilský biskup jménem Panculus. Ten ty všěcky panny do Říma dovedl a odtad s nimi vrátiv, pro Jezukrista také s nimi krev prolil. Svatá také Gerazina, sitiská králová, ta jest byla sestra matky svaté Uršuly, zvědivši po tajných hostech úmysl svaté Uršuly, se čtyřmi dcerami a s jedniem mladým synem, druhému synu královstvo poručivši,
