Svatý Lukáš evanjelista byl z toho města, ješto Antiochia slóve. A byl slovutný lékař a po buožiem na nebesa vstúpení k apoštolóm přišed, s nimi podlé poslušenstvie svatého Pavla apoštola, jakžto svatý Pavel v jednéj svéj epištole svědčí a řka: Lukáš jest se mnú sám. Dávaji skrzě to znamenati, jež jest byl slova buožieho rossievač snažný. V němžto duch svatý tak slavně rozniecenie učinil, až všeliký člověk, ktož jeho zaslyšal, vláščie k buohu náboženstvie jměl. Jakžto o něm svědčí svatý Jeronymus a řka: Jeho slova nemáhajície dušě jsú lékařstvie, neb tak snažně spasenie lidského hlédáše, učě, kážě, píšě a řka: Pozdravuje vás Lukáš, lékař přěmilý.
Tu slušie znamenati, ež svatý Lukáš ducha svatého vniecením svatého čtenie, jakžto jeho zvlášče matka buožie jest ujistila, tak jest psal, a jakžto jsú jeho světí apoštoli naučili, tak všecko spamatovav, pořád i zřiedil. A protož jakž sě v svatém Čtení píše, matka buožie chováše, točíš na pamět bráše, přěmiecíc v srdci v svém všěcka ta slova. O tom pravie světí mistři, jež proto všěcka slova i skutky svého syna Jezukrista pamatováše, aby mohla jiným praviti, od niežto slyšiec, pro věčnú pamět mohli by na knihách psáti. A to jest zvlášče svatý Lukáš učinil, z jejie svatých úst všecko uslyšav, sě ujistil a tak svaté čtenie podlé jejie naučenie popsal. A také jsú jeho světí apoštoli, jimžto vešken přieběh syna buožieho byl znám, naučili, jakžto sám svatý Lukáš svědčí a řka: Jakež jsú nám rozoměti dali ti, ješto jsú
