buožiemu lidu sě béřeš. A náhle sě vrať, a byť sě byla oslicě s své cěsty brzo nešinula, třetie již bych tě byl zabil, aby kakť anděl buoží přěkážal, aby nejěl po zlého úmysla cěstě. Takež všelikému hřiešnému člověku, aby sě k hřiechu nenavrátil, rozličně bránie, na některéj nemoci přěpuščijíce, nedostatky tohoto světa mnozie jě zamucijíce, hrozná a žalostivá viděnie jim ve sně zjěvujíce, bránie, aby sě k hřiechóm navrátili. Těmi i jinými mnohými činy anděli nám slúžie, poselsky veš svět ostražijíc, všicky krále i kniežata vlášče v svém poručství chovajíc, dušiem do nebes radostný próvod dávajíc, lidského spasenie mnohými činy hledajíc, o nás snažnú péči jmajíc. Proněžto slušie všěm sbožným křesťanóm dnešní den jich svaté milosti poděkovati, jich prosiec, aby nám ráčil v svuoj veselý přiebytek pomoci věky věkóm. Amen.
Život svatého Jeronýma zpovědníka tuto sě vypravuje
Svatý Jeronymus jměl otcě vzácného, jemužto jmě bylo Euzebius, slovutného jazyka člověk. Jehožto syn, svatý Jeronymus, ješče malým pacholíkem jsa, z své vlasti do Říma běžal a tu sě nad jiné řěčské latině a židovsky dospěle čísti naučil. A když v svěcském umění a u pohanských knihách viec než v svatém čta, sě kocháše, přihodilo sě to jednú, ež o střědopostí udeři naň hrozná studená nemoc. A tak jeho přirozenie pohasila, ež v jediných jeho prstech cos málo přirozené
