proti hřiechu jim mrzkost činiec a jim ku pokání radiec, rozličně jě k buoží milosti přivodie tak, ež každý z nich andělem hřiecha zproščený s svatým Petrem řéci muož: Toť jistě vědě, ež jest hospodin poslal anděla svého, jenžto mě jest zprostil z Herodova vězenie.
Druhé těch, ješto jsú v svatém pokání, světí anděli střěhú. O tom nám jisté podobenstvie u prvých Mojžiešových knihách psáno, ež vida hospodin svého milého lidu, jenž bieše v Ejiptě, velikú práci a násilé, chtě jě odtad zprostiti a vyvésti, přěpustil na krále Faraona veliké rány a hrozné přiepusty, aby buoží lid od roboty vypustil. A potom uzřěv hospodin, ano král Farao nikakž nechce lidu jeho propustiti, pověděl a řka: Přěpusti úraz veliký na ejipčskú zemi. Pošli anděla svého, ten vende ve všěcky domy ejipčské země i zabie v každém domu všecko prvorozené od člověka až do dobytčěte. Ale aby mému lidu ten anděl neuškodil a jě mezi jinými od jiných pohanóv rozeznal, chci tomu, aby, vezmúce čistého beránka krev, na všěch podvojích buožieho lidu naznamenali znamenie thaucizojazyčný text. A to proto, kdež to znamenie nebylo by nalezeno, v tom domu by bylo prvorozené zahubeno.
A když zatiem buožím rozkázaním anděl svatý nazajtřie v noci po Ejiptě chodě, zabil všecko prvorozené po všěch pohanských domiech. Ale v domě lidu buožieho vníti nesměl, neb biechu krví beránkovú naznamenány. Takež duchovným rozomem chce li sě člověk
