nížto jeden, točíš svatý Vincencius, do Hispanie sě vrátil a svatý Vavřinec v Římě s svatým Sixtem ostal. Potom svatý Sixtus svatého Vavřincě alcipřěstem učinil.
Těch časóv Filip ciesař a jeho syn Filip vieru křesťanskú přijemše, snažně na to myslésta, kako bysta svaté cěrekve povýšila. A to byl Filip, prvý ciesař, jehožto Origenes na vieru křesťanskú obrátil. Ten ciesař Filip mějieše jednoho svého rytieřě, jemužto Decius řekli, k bojóm a zvlášče na moři velmi rozumného. A když těch časóv ty vlasti, ješto nynie Francia a Rýn slovú, ciesařovi sě protiviechu, pozvav ciesař svého rytieřě Decie přěd sě, jeho do těch vlastí s vojskú poslal, aby jě opět pod moc římského ciesařě pobdil. Tehda tam Decius mocně s lidmi jěv, ty vlasti pod ciesařě podbil a zasě sě do Říma s velikú ctí vrátil. Jehožto přiblíženie ciesař Filip uslyšav, chtě jemu vyšší čest učiniti, proti jemu až do Berúna Jetřichova vyjěl. Ale ež nevděčná a nevěrná srdcě to v obyčěji mají, čímž jě viece lidie ctie, tiem viece pýchají. Jako tento Decius u pyšnéj mysli sě zdvihna, počě mysliti, kako by svého ciesařě uratil a sám ciesařem byl. A tak, jakž nevěrně umyslil, tak učinil. Když jednú ciesař Filip na svém pokojíku v stanu ležieše, Decius k ňemu kradmo přišed, zadávil jej a ty lidi, jížto s ciesařem biechu přijěl i prosbú i dary k sobě přivinul a s nimi spěšně do Říma přijěl.
To Filip, ciesařóv syn, uslyšav, velmi sě užasl, proňežto všěcky poklady své i otcovy pobrav,
