kázal, hněvajě sě pro to, jež jeho sestru Artemí na vieru bieše obrátil. Jehož jemše, všeho rúcha zvlekše, řetězi svázavše, přěd vozem Maximianovým trmácějíc táhli. A potom přikázal svému starostě, jemuž Karpasius řekli, aby svatého Cyriaka s tovařistvem k diáblovým modlám bezděky přihnal, a pakli by toho učiniti nechtěli, aby jě rozličně umučě, hlavy jim stieti kázal, jakžto sě jest i stalo. Ten starosta kázal smolu horkú na svatého Cyriaka hlavu léti a potom za palcě jej věšěti a najposlé se všěmi tovařišmi kázal jemu hlavu stieti. To učinivše ten Karpasius starosta, v ten dóm, v ňemžto svatý Cyriakus bydlil a mnoho lidí byl v ňem krstil, sě uvázal. Na hanbu křesťanóm devětnádste tovařišóv k sobě pozvav, jali sě tu míti a zabývati a inhed vnáhle náhlú smrtí zemřěli všickni. Proňežto pohani ten dóm zamekše, od toho miesta viec křesťanóv sě báli a jě u věcšiej cti měli.
Svatého Vavřinece
Svatý Vavřinec, boží mučenník, rodem z hispanské země s svatým Sixtem do Říma šel. Neb tak píší staří mistři, když svatý Sixtus jednoho času do hispanské země přišel, tu dva mladečky svatých nravóv plná, točíš svatého Vavřincě a jeho rodicě, svatého Vincencie, nalez i pojal jě do Říma. Z nížto
