svatý Cyriakus z toho těla vyhnal, počě ta Artemia volati a řkúci: Aj toť toho boha vizi, o ňemž káže svatý Cyriakus. V tu hodinu svatý Cyriakus ji pokrstil. A potom Dioklecianus dal svatému Cyriaku dóm, v ňemžto bezpečně když bydléše, přijidú posli od krále Persarumcizojazyčný text a prosiec Diokleciana, by svatého Cyriaka do jich vlastí poslal, aby tam diábla z jeho dceře vyhnal.
Tehda Dioklecianus s pokornú prosbú svatého Cyriaka do babylonských vlastí vypravil a inhed svatý Cyriakus se dvěma učenníkoma, jimaž řekli Largus a Smaragdus, na koráb vsědše, přěs moře do babylonské země pluli. A když k téj běsnici, ke králově dceři, svatý Cyriakus přistúpi, počě z nie diábel volati a řka: Ustal lis, Cyriaku, ustal lis? Svatý Cyriakus odpovědě: Neustal sem, neb sem vežde boha pomocníka jměl. Diábel vecě: Vidíš li, ežť sem to naplnil, cožť sem slíbil, musil si sěm za mnú jíti. V tu hodinu svatý Cyriakus vecě: Mocí mého milého Jezukrista kazujiť, aby z tohoto těla inhed vystúpil. A jakžto vecě, tak diábel velikým hlasem zavola a řka: Ó, jmě přěhrozné, ó, jmě přěsvaté, to mě odtadto bezděky vyhoní. A inhed vystúpil. A když král a králová dceru zdrávu uzřěchu, s jinými mnohými křest svatý přijěli a potom s velikými dary přěd svatého Cyriaka přišli. Jichžto daróv vzieti nechtěl, ale tu opět a čtyřidcěti dní, postě sě a nic jiného než chléb a vodu jěda, byl a potom sě do Říma vrátil. Po několik měsiecích Dioklecianus umřěl a Maximianus po ňem ciesařem byl. Ten svatého Cyriaka jieti kázal,
