šedše, vše, kak sě jim přihodilo, rozpravili. A Žid jim také, kak sě mu přihodilo, vše pořád rozpravil a oni jemu vše vrátili. A tu sě dvuojie dobré stalo, Žid sě na křesťanskú vieru obrátiv, pokřistil a zloději svých sě hřiechuov pokavše dobří byli. Amen.
Život svaté Lucie panny
Svatá Lucia, duostojná děvicě, byla rodem z toho města Syrakuza slovutných přátel. Ta uslyšěvši, kak svatá Háta mnoho divuov a rozličných milostí s nemocnými činieše, pojemši svú matku s sebú, čtyři léta velmi nemocnú, jiejž řekli Euticia, k hrobu svaté Haty šla. A když ve mši buoží náhodú to čtenie čteno, v němžto sě píše, kak jest syn buoží jednu ženu ot veliké uzdravil nemoci, tehda svatá Lucia k mateři vecě: Věříš li tomuto, co sě tuto čte, buď tiem jista, jež svatá Háta toho uzdravitele vždy přěd sobú jmá, pro něhožto jest trpkú smrt trpěla. Protož, dotkneš li sě hrobu, s pravú věrú přistúpiec, inhed uzdravena budeš. A když otad všickni lidie vynidú, svatá Lucia s matkú u hroba ostavši, na modlitvách sě vzdřiemala. A tu sě jí svatá Háta zjěvila, stojiec mezi anděly u velikém oslavenství a takto jiej řkúc: Sestro má, Lucia, dievko buohu nábožná, co na mně prosíš, sama mohúc inhed spomoci mateři svéj. Aj toť skrzě tvú vieru uzdravena jest. Z toho snu svatá Lucia sě probravši, svéj mateři vecě: Matko má milá, toť jsi již zdráva. Proto proši tebe skrzě tu, ješto tě jest svými modlitvami uzdravila, aby mi viec již o muži neřiekala, ale cožs mi chtěla věna dáti, to mezi chudé rozděl. K niejžto matka vecě: