druhému Maxencius po buožiem narození po třech stech letech.
Život svatého Tómy, apoštola buožieho
Svatý Tóma apoštol když bieše v téj vlasti, ješto Cezarea slóve, zjěvil sě jemu hospodin a řka: Král judský jménem Gundiforus poslal jednoho svého úředníka a probosta, jemužto jmě Abanes, aby nalezl v tesařovém řemesle mistra rozomného, a proto chci tě k tomu králi poslati. K němužto svatý Tóma vecě: Kamž kolivěk tvéj milosti líbo, tam mě pošli, jediné mne do judské země neposielaj. Jemužto hospodin vecě: Jdi bezpečně, jáť budu strážě tvuoj. A když ty vlasti na vieru obrátíš, tehda svú krev proléš, ke mně přijdeš a se mnú na věky bydliti budeš. K tomu svatý Tóma vecě: Ty jsi muoj hospodin a já sluha tvuoj, buď vuole tvá. A když probuost po tržišti chodieše, zjěvil sě jemu hospodin a řka: Co kupuješ, mládečku? Jemužto probuost otpovědě: Muoj král poslal mě hledati mistróv k tesařství umělých, aby jemu římským dielem sien udělali. Tehda hospodin da jemu svatého Tómu apoštola, jeho v tom řemesle velmi pochváliv. A když ottad vstavše, svatý Tóma a ten probuost Abbanes vsědše na lodí, pryč ottad pluli. Přibrali sě do jednoho města a tu král svú dceru jeden vdav, velikú svatbu a slovutné hody činieše tak, ež provolati kázal, ktož by na téj svatbě nebyl, ten by královu přiezn ztratil. Proněžto svatý Tóma a ten probost musili také na téj svatbě býti. A když tu v některú hodinu sediechu, jedna děvečka, Židovka, píščalku v rucě držiec a prozpěvujíc
