[Pasionál muzejní (Juhnův)]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III D 44, s. 1–646. Editoři Svobodová, Andrea, Stluka, Martin. Ediční poznámka
<<<<<286287288289290291292293294>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

jiej svatý Petr jejie syna spieše ukázal. Tehda jiej svatý Petr přikázal a řka: Když jeho uzříš, ponechaj málo, učiň sě, jakžto by ho neznala, až od ostrova s lodí vyndemy. A když jemu slíbi ona, ujem ji svatý Petr za ruku, povede ju k lodí, tu ješto svatý Kliment čakáše svatého Petra. Tehda svatý Kliment uzřěv svatého Petra, an ženu za ruku vede, počě sě smieti. A když sě k svatému Klimentu ta žena přiblíži, nemóže sě sdržěti, ale inhed sě svatého Klimenta oběma rukama chváti, cělujíc a radoščěmi plačíci. V tu dobu svatý Kliment nevěda, od sebe ji jako zabylú honieše a na svatého Petra sě hněváše. K ňemuž svatý Petr vecě: Ó, Klimente, synu milý, co činíš, proč svú matku od sebe honíš! To svatý Kliment uslyšav, jiej v tvář vezřěv, inhed ji poznal, s velikým sě jie pláčem chvátil.

V ta doba svatý Petr jejie hospodynku, jiejžto bieše dna rucě zlámala, přivésti kázal a inhed ji uzdravil. Tehda svatého Klimenta mátě počě tázati, kam by sě otec děl. Jiejž svatý Kliment odpovědě: Tebe šed hledat, viec sě nevrátil. To ona uslyšěvši, těžcě vzdechši, avšak sě tiem méně mútieše, že bieše syna nalezla, jemužto sě obradovala. V ten čas Aquila a Niceta tu nebiešta, ale po maléj hodině přišedše, uzřěsta ženu s svatým Petrem stojiece, počěsta tázati, kaká by to žena byla. Jimaž svatý Kliment odpovědě a řka: Matka má jest, jižto mi buoh navrátil skrzě mého mistra, svatého Petra. Jimažto svatý Petr všecko počě rozprávěti, kak sě svatý Kliment s mateří seznal. To tato dva uslyšěvše, zamútivše sě, u velikém obdivu takto mluviesta: Ó, milý hospodine, pravé li sú toto věci, čili sen jest! K nimžto svatý Petr povědě: Nezabývámy li sě my, tyto věci pravé jsú. Tehda Nicet a Aquila protřěvše rukú své tváři, pověděsta a řkúc: Já sem Faustin a toto Faustus, aj svá bratřencě, ješto našě matka mní, bychvě u moři utonula. A to řekše, oba sě své matky

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).