a co skrzěň buoh světu dobrého ukázal, o tom sě tuto píše nakrátcě.
Svatý Petr pro svú snažnú vieru, jížto jměl k Jezukristovi, ze všěch jiných apoštolóv prorádci Jezukristova věděti chtieše, a jakž praví svatý Augustin: By byl jeho věděl, byl by vstana jej zabil. Protož jeho Ježíš přěd ním jmenovati i nechtěl. Znamenitě ho Ježíš v tajných svých věcech volil, kdežto jeho na hořě Tábor mieti chtěl. Druhé, ješto jednu umrlú vzkřiesil. Třetie na modlitvách v zahradě přěd svým umučením. Toťe ten apoštol svatý Petr, jenžtoťe k Ježíšovi po moři stúpajě šel, jehožto také rúcha stien nemocné uzdravoval, jemu také Kristus pastýřstvo nad křesťany poručil. Na jednom také kázaní tři tisícě lida na vieru obrátil. Někdy také Herodesem jat, andělem zproščen. Toťe ten přěsčastný apoštol, jemužto sú bohem poručeny klíči od králevstvie nebeského.
Kaký jest byl jeho pokrm, o tom sám v jedněch knihách píše a řka: Jediný chléb s uolivovým ovocem mně pokrm bieše, masa s vařením ani maso žádné v uobyčěji mi nebieše. Rúcho mé bylo jediná sukně a plášč, viece mi třěba nebylo. A také sě to o ňem čte, že když sě jest rozpomanul na milý přiebytek, s Ježíšem v člověčství po světu chodiec, inhed vzplakáše, a protož vždy pásničku nosieše, ež jí slzy utieráše.
Těch časóv, kdyžto svatý Petr za mořem okolo Jerusalemě kázáše, bieše jeden v Římě rodu znamenitého, jemužto jmě bylo Faustinianus a jeho hospodyni Metodiana. Ta mějiesta dva syny dorostlá, jednomu Faustinus, druhému Faustus jmě bieše. Matodiana, matka jich, velmi krásná žena bieše. Devieř jejie neprávě ji milujě, zlým skutkem jie lákáše. A když na to přielišně nastáše, Matodiana jako cná a věrná žena, tu milost mrzcě nesúci, hledáše, kady by sě tomu obránila a také aby mužě s bratrem nesvadila. Tomu sě tak silně
