jiné miesto položila. Na svých modlitvách nikda neseděla, ale stavši, dokad mohla, na nahú kolenú padnúc klekala. Proněžto jejie koleně jako kost byle ztvrděle, opuchle i otekle. A to vše dobré, což kdy činieše, toho tajila tak, ež nikte nevěděl, kromě jejie vláštie sluhy. Hospodářě také svého mnohým modlitvám naučila, nebo jehožto u buozě milováše, toho buohu slúžiti učieše. Byla je také svatá Hedvika plna milosrdie tak, ež pro milého Jezukrista i jeho svatým na čest mnoho milostivých skutkuov činieše. Ona jest na to svého hospodářě navedla, aby v Třěbnici klášter učinil a nadal a sama své věno také klášteru rozdala, rozličným klášteróm veliké almužny slala. O malomocných zvláščí péči jměla, nemocné, jaté i rozličné strastné navščěvovala, v dluziech zašlé vyplacovala, všěch vduovic i všěch sirých zvlášče matka byla. Chudé, siré dievky otchovávajíc, k bezpečnému stavu připravila a řiedko ktož almužny u nie poprosil, by ot nie otšel neuslyšán. A vlášče na svéj práci třinádcte chudých jmějieše buohu na čest a dvanácte chudých na čest svatým apoštolóm. Jimžto na každý den přěd nimi nábožně klekajíc, pokrm přěd ně nosiec, slúžieše. A což najlepšieho na svém stole měla, to jim slala. Svéj také chudině velmi milostiva bieše. Proněžto často anebo sama jě přěslýchala anebo některému kaplanu jich súd poručila, bojieci sě, by jiní súdcě chudiny neobtěžovali. Protož jakež s buoží pomocí svatý život jest vedla, takež s buoží pomocí veliké divy jest činila. Najprvé když jednéj duchovnéj sestřě jménem Radslavě rybie kost v hrdle byla uvázla, požehnáním svatého křížě od toho jiej