jim inhed kat hlavy stínal a ty dušě k buohu šly.
Zatiem kázal súdcě svatého Blažějě přěd sě přivésti. K němužto vecě: Již liž si namyslil, aby sě našim buohóm modlil? K němužto svatý Blažěj vecě: Učiň nade mnú, což chceš, neb nad mým tělem moc jmáš. Tehda jeho súdcě kázal do jezera uvrci. V tu hodinu svatý Blažěj vuodu požehnal a inhed jako na sušiej zemi stojě, vecě: Jsú li tvuoji buohové praví, to inhed ukažte, vyndúce sěm ke mně. V tu dobu sě pohanové k němu u vuodu řítichu a inhed v tom miestě pět a šedesát jich utonulo. Tehda anděl svatému Blažějěvi zjěvil a řka: Otče svatý, vyndi ven z jezera a přijmi tobě buohem připravenú koronu. V tu dobu svatý Blažěj z jezera vyšel a ten nemilostivý súdcě jemu hlavu inhed stieti kázal. V tu hodinu svatý Blažěj na zemi poklek, buohu sě pomodlil a řka: Muoj milý hospodine, za to tvé svaté milosti proši, ktož by kdy v kteréj nemoci jsa, mé pomoci potřěboval, rač jeho uslyšěti a uzdraviti. V tu hodinu hlas z nebes přišel a řka: Cos prosil, ve všems uslyšán. V tu hodinu kat jima a dvěma jinýma mládencoma hlavy stínal a dušě šly do nebeského královstvie. Amen.
Život svaté Háty, dóstojné panny
Svatá Háta, buožie služebnicě, divně i v těle i v duši krásná byla. Jiežto zazřěv sicilské země starosta, kázal ji přěd sě přivésti i jal sě jiej mluviti, aby sě pohanským modlám modlila a jemu povolila. K jehožto řěči když svatá Háta nepovolila, dal ji na poručenstvie jednéj zléj, nestydatéj ženě, jiežto jméno
