s jinými křesťany přěd sě přivésti káza. A té noci sě jemu hospodin třikrát zjěvil a řka: Vstaň, muoj Blažěji, ofěruj mně obět! A zatiem inhed poslové ot pohanského starosty přišedše, k jeho jěskyni, tu kdež bydléše, jemu řechu: Vyndi ven, pojdi přěd starostu! Jemužto svatý Blažěj otpovědě a řka: Vítajte, milí synové. Již vizi, jež jest mne buoh nezapomenul. A to řek s nimi přěd starostu šel a na téj cěstě mnoho divuov učinil.
V tu hodinu jednomu mladečkuovi, jenž jediný syn svéj mateři bieše, kost rybie v hrdle uvázla. Proněžto matka jeho vstavši, šla k svatému Blažěji, jeho milosti prosiec, aby ráčil jejie syna téj kosti zbaviti. Tehda svatý Blažěj ruku naň položil, buohu sě pomodlil, aby netoliko ten mladec, ale všickni u budúcích časiech, kteří by jeho svaté jmě vzývajíc, za kterú věc prosili, aby jě hospodin milostivě uslyšal. A inhed ten téj kosti zbaven byl. Jedna také chudá žena jediný vepř jměla, jehožto jí vlk, přišed, polapiv do lesa s ním utekl. Tehdy ona s pláčem k svatému Blažěji přišedši, počě jeho prositi, aby jiej vepřka vlkovi vrátiti kázal. K tomu jiej, ulyzna sě, svatý Blažěj vecě: Nezamucij sě, neb sě tvá škoda navrátí. A jakžto brzo vecě, tak inhed vlk jiej živého vepřě vrátil.
A když jednoho času svatý Blažěj do města všel, kázal jeho téj vlasti súdcě jmúce, v žalář vsaditi a nazajtřie přěd sebú postaviti. Přěd něhožto když nazajtřie přiveden, přijal jeho jasně súdcě a řka: Radost tobě buď, Blažěji, našich bohuov přieteli. K němuž svatý Blažěj vecě: Raduj
