Třetie pro buoží div, jenžto jest buoh s ním učinil, ež z velikého svaté cierkve nepřietele učinil přěsnažného kazatele. O tom sě také v knihách o skutciech apoštolských píše, ež když svatý Pavel, ješče v židovském stavě jsa, učenníkóm Jezukristovým veliký nepřietel bieše tak, ež na všě strany jim hrozě, jě tepa, kdež muohl, tu jich nenávidil. Proněžto přistúpiv k tomu kniežěti, jenž nad kněží starostú bieše, prosil na něm listuov svědečstvie, aby mohl do toho města Damaška jěti k židovským školám, aby, které by nalezl křesťanské viery mužě neb ženy, jma a sviežě do Jeruzaléma vedl. A když tak po cěstě jěda, sě k tomu městu Damašku přiblížil, jedinéž u brzkosti z nebes světlost přišedši, jeho obklíčila a inhed na zemi pad, uslyšal hlas, takto k němu řkúce: Šavle, Šavle, proč mne nenávidíš? K tomu on vecě: Kto jsi, hospodine? K tomu hlas vecě: Já jsem Ježíš Nazaretský, jehožto ty nenávidíš. Věz to, ež jest nesnadno a tvrdo tobě proti ostnu sě protiviti. Tehda svatý Pavel, třasa sě v téj úžěsti a velmi sě divě, vecě: Hospodine, co chceš, ať učini? K němužto hospodin vecě: Vstaň, jdiž do města, a tuť bude pověděno, co jmáš učiniti. Zatiem ti mužie, jižto biechu v jeho tovařiství s ním na téj cěstě, diviechu sě stojiec, hlas slyšiec, ale nikoho nevidúc. Tehda z země vstav svatý Pavel, kakž koli očí odevřěv, nic nevidieše. V tu dobu ti, ješto s ním biechu, mezi svuoji rucě jeho ujemše, do města Damaška uvedli. I byl tu tři