Job10,1 Stýšče duše má životu mému, vyšli proti sobě řeč svú, povědě v hořkosti duši mé. Job10,2 Řku bohu: „Neroď mne zatratiti. Pověz mi to, proč mne tak posuzuješ? Job10,3 Zdali se tobě vidí dobro, že potupíš mě a odženeš mě, stvořenie rukú tvú, a radě nemilostivých pomóžeš? Job10,4 Zdali tělestné oči tvoji jsú, neb jakž vidí člověk, ty vidíš? Job10,5 Zdali jako dni člověčí dné tvoji a léta tvá časi sú člověčí, Job10,6 aby hledal zlosti méj a hřiechy mé přeptáš? Job10,7 A zvěz, že sem nic zlého neučinila, když nikte nenie, jenž by z rukú tvú mohl vypraviti.“
Jenž si Lazařě vzkřiesil z hroba smrdělého,
ty jim, hospodine, daj pokoj a miesto přiebytka pokojného.
Versuscizojazyčný text
Jenž přídeš súditi živé i mrtvé a tento svět skrze oheň,
ty jim daj, hospodine, pokoj a miesto přiebytka pokojného.
Job10,8 Rucě tvoje, hospodine, učinile sta mě a stvořile sta mě všeho v okrslku, a tak náhle zahladíš mě? Job10,9 Rozpomeň se, hospodine, že jako bláto učinil si mě a u prach obrátil si mě. Job10,10 Avšak jako mléko posýřil si mě a jako sýr kázal si mi sě ssésti. Job10,11 Koží a masem opal si mě, kostmi a žilami svázal si mě. Job10,12 Život a milost dal si mi a navščievenie tvé ostřiehalo jest duše méj.
Hospodine, když přijdeš súditi svět, kde se skryji před obličejem hněva tvého? Neb shřešila tobě velmi v životě mém.
Versuscizojazyčný text
Dopuščenie mého bojím se a před tobú ščícise, když přijdeš súditi, neroď mne potupiti,
neb sem shřešila velmě v životě mém.
Ps22,1 Hospodin opravuje mě a ničehož mi se nedostane, Ps22,2 u miestě pastevném, tu mě postavil.
Nad vodú obživenie odchoval mě, Ps22,3 duši mú obrátil.
Dovedl mě na stezky spravedlnosti pro jmě své.
Ps22,4 Ač bych chodil prostřed stieně smrtedlného, nevzbojím se zlého, nebo ty se mnú si.
Prut tvój a kyj tvój, ta mě utěšila sú.
Ps22,5 Připravil si
