neroďte tvrditi srdec vašich, Ps94,9 jakož v zamúcení, podlé dne pokušenie na púšči, kdež sú pokúšeli mne vaši otci, pokusili a viděli diela má.
Bolesti pekelné obklíčily sú mě.
Ps94,10 Čtyřidceti let bližní sem byl pokolení tomu a řka: „Ti vždy blúdie srdcem svým.“ Ps94,11 Oni sú mých cest nepoznali, jimž sem přisáhal u mých hněviech: „Ač vejdú u mój pokoj.“
Obklíčily sú mě lkánie smrti, bolesti pekelné obklíčily sú mě.
Pokoj věčný daj jim, hospodine, a světlost věčná svěť jim.
Bolesti pekelné obklíčily sú mě.
Obklíčily sú mě lkánie smrti, bolesti pekelné obklíčily sú mě.
Ps5,2 Slova má ušima přijmi, hospodine, urozuměj volání mému.
Ps5,3 Poslúchaj hlasu modlitby méj, králi mój a bože mój!
Ps5,4 Nebo k tobě zmodlím se, hospodine, ráno uslyšíš hlas mój.
Ps5,5 Ráno přistúpi k tobě i uzři, nebo ne buoh chtě nespravedlnosti ty si.
Ps5,6 Ani bydliti bude podlé tebe zlobivý, ani ostanú nepraví před očima tvýma.
Ps5,7 Nenáviděl si všěch, již činie nespravednost, zatratíš všěcky, již mluvie lež.
Mužě krvavého a lstivého mrzkuje hospodin. Ps5,8 Ale já v množství milosti tvéj
vendu v duom tvój i zmodlím se v chrámu svatém tvém v strachu tvém.
Ps5,9 Hospodine, uveď mě u pravdě tvéj, pro nepřátely mé oprav před tebú cestu mú.
Ps5,10 Nebo nenie v ustech jich pravda, srdcejich ješitno jest.
Ps5,11 Rov otevřený jest hrdlo jich, jazyky svými lstivě činiechu, suď je, hospodine.
Ať padnú s myšlení svých, podlé množstvie nemilostí jich vypuď je, nebo vzdráždili sú tě, hospodine.
Ps5,12 Ať sě radují všěckni, již naději mají v tobě, na věky se vzradují i bydliti budeš v nich.
I vzchlubie sě všickni v tobě, již milují jmě tvé, Ps5,13 neb ty požehnáš pravému.
Hospodine, jako ščítem dobrú volí tvú korunoval
