tvýma cestu mú,
když přídeš súditi svět skrze oheň.
Job14,13 Kto mi toho dopomóže, aby mě u pekle obránil a skryl mě, až by minul hněv tvój, a uložil mi čas, v němž by zpomanul na mě? Job14,14 Mníš, by umrlý člověk nevstal? Po všě dni, v nichžto nynie vejvozi, čekaji, až by přišla proměna má. Job14,15 Povoláš mne a já odpovědě tobě, čekajíciemu ruky tvéj podáš pravice. Job14,16 Ty zajisté stópěje mé zčetl jsi, ale odpusť hřiechy mé.
Hospodine, podlé mých skutkóv neroď mne súditi, nebo nic dóstojného neučinila sem před očima tvýma.
A viec oplač mě, hospodine, z nepravdy méj a poskvrnění mého očisť mě.
Nebo nic dóstojného neučinila sem před očima tvýma.
Ps37,2 Hospodine, ne v rydání tvém laj mi ani v hněvě tvém treskci mne.
Ps37,3 Nebo šípové tvoji ubodeny sú u mě a potvrdil si na mě ruku tvú.
Ps37,4 Nenie zdravie v těle mém od obličeje [hněvu]text doplněný editorem[502]hněvu] irae lat. tvého, nenie míru kostem mým od obličejě hřiechóv mých.
Ps37,5 Nebo nespravedlnosti mé nadstúpily sú hlavu mú a jako břiemě těžké obtiežily sú se na mě.
Ps37,6 Zhnily i zaprtěly sú sě jézvy mé od obličeje nemúdrosti méj.
Ps37,7 Huben učiněm sem a skloněm sem až do skončenie, celý den smútiv sě chodiech.
Ps37,8 Nebo ledvie mé naplněny sú lúzením i nenie zdravie v těle mém.
Ps37,9 Mučen sem u ponížen sem přieliš, řeviech od stonánie srdcě mého.
Ps37,10 Hospodine, před tobú všěcka žádost má a stonánie mé nenie před tobú skryto.
Ps37,11 Srdce mé zamúceno jest ve mně, ostala mne síla má a světlost očí mú, i téj nenie se mnú.
Ps37,12 Přátelé moji a bližní moji protiv mně přiblížili se i stáli.
A kteříž podlé mne biechu, z daleka stáchu a moc činiechu, již hledáchu duše méj.
Ps37,13 A kteříž ztazováchu zlostí mých, mluvili sú ješitně a lsti celý den mysléchu.
