[550v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevstane.“ I smútichu sě úřitně.

Mt17,23 A když přijidú do Kafarnaum, tehdy přistúpichu ti, ješto mýtné[551]mýtné] původně mtne, -y- připsáno bráchu, ku Petrovi a řkúce[552]řkúce] + ei lat., nemá var.: „Váš mistr neplatí mýtného[553]mýtného] původně mtneho, -y- připsáno?“ Mt17,24 Otpovědě: „Ovšem.“ A když vjide v duom, uteče sě jeho Ježíš[554]Ježíš] připsáno na okraji řka: „Co sě tobě vidí, Šimone? Králi zemščí ot kterých berú dan nebo úrok: ot svých li synóv, čili ot cizích?“ Mt17,25 I vecě on: „Ot cizích.“ I vecě jemu Ježíš: „Tehdy jsú svobodni synové. Mt17,26 Ale abychom jich nepohoršili, jdi k moři a vrz udici a tu rybu, kteráž sě najprvé přijme, vezmi, a otevra jejie usta, nalezneš závažie střiebra. A to vezma, dajž jim za mě a za sě.“

[XVIII.]text doplněný editorem

Mt18,1 V tu hodinu přistúpichu učedlníci k Ježíšovi řkúce: „Kto[555]Kto] + putas lat., nemá var. jest věcší v království nebeském?“ Mt18,2 Tehdy přivolav Ježíš pacholíčka, postaviv jej mezi nimi Mt18,3 a řka: „Věrně vám pravi, neobrátíte li sě a nebudete jako pacholíčkové, nevejdete do královstvie nebeského. Mt18,4 Protož ktož kuoli sě pokoří jako tento pacholíček, ten jest věcší v království nebeském. Mt18,5 A ktož přijme takéhož jednoho[556]jednoho] giednoho rkp. pacholíčka ve jmě mé, mě[557]mě] mie Vraštil 84, miet Kyas 92 přijme. Mt18,6 Ale ktož pohorší jednoho[558]jednoho] giednoho rkp. z těchto najmenších, ješto u mě věřie, hodno jest[559]jest] + ei lat., nemá var., aby byl přivázán žrnov osličí k jeho hrdlu i utopen v hlubině mořskéj. Mt18,7 Běda světu od pohoršenie! Nebo jest potřěbie, aby přišlo pohoršenie, ale však běda tomu člověku, jímžto pohoršenie přijde. Mt18,8 Pakli ruka tvá[560]tvá] + vel pes tuum lat. pohoršije[561]pohoršije] pohorſſigie rkp. tebe, utni ju a vrz od sebe. Dobro jest tobě do věčného života vjíti jsúce mdlým nebo belhavým, nežli by jmajě dvě rucě nebo dvě nozě byl uvržen u věčný plamen. Mt18,9 Pakli oko tvé pohoršije[562]pohorſſygie tebe, [b]označení sloupcevylup je[563]je] gie rkp. a vrz od sebe. Dobro jest tobě s jedniem[564]jedniem] giednyem rkp. okem vjíti do věčného živuota, nežli by jmajě dvě ocě byl uvržen u plamen ohněvý. Mt18,10 Vizte, abyšte nehrdali ižádným z těchto najmenších. Nebo pravi vám, že jich andělové v nebesiech ústavně vidie tvář otcě mého, jenž jest v nebesiech. Mt18,11 Proto jest přišel[565]přišel] připsáno na okraji syn člověčí chtě spasiti, což jest zahynulo. Mt18,12 Co sě vám vidí? Bude[566]Bude] Buude rkp. li kto jmieti sto ovec a zablúdí z nich jedna[567]jedna] giedna rkp., však nechajě devietidcát a devieti na púšči, pójde té hledat, kteráž jest zablúdila? Mt18,13 A přihodí li sě, že ju nalezne, věrně vám pravi, že bude[568]bude] buude rkp. jú vesel viece nežli devietidcát a devieti, ješto sú nezablúdily. Mt18,14 Takež nenie vuole přěd vaším otcem, jenž jest v nebesiech, by jediný[569]jediný] giedyni rkp. zhynul z těchto najmenších.“

Mt18,15 „Pakli shřěší nad[570]nad] původně na, -d připsáno tobú tvuoj bratr, jdi a potreskci jeho mezi sebú a mezi jím samiem; uposlúchá li tebe, získal jsi bratra svého. Mt18,16 Pakli tebe neuposlúchá, přijmi s[571]s] připsáno sobú jednoho[572]jednoho] giednoho rkp. nebo dva, ať v ustech dvú svědkú nebo tří sstojí všeliké slovuo. Mt18,17 Pakli jich neuposlúchá, pověz obci. Pakli obcě neuposlúchá[573]neuposlúchá] připsáno na okraji, buď[574]buď] buud rkp. tobě jako ktos odkuds neustavičný[575]ktos odkuds neustavičný] ethnicus et publicanus lat.. Mt18,18 Věrně vám pravi, což kuoli sviežete na zemi, bude[576]bude] buude rkp. svázáno i v nebi. A[577]A] Al rkp. což kuoli rozviežete[578]rozviežete] rozſwiezete rkp. na zemi, bude rozvázáno i v nebi. Mt18,19 Opět vám pravi, když z vás dva povolíta sobě na zemi o všelikéj věci, kteréž kuoli prosiece, stane sě jima od mého otcě, jenž jest v nebesiech. Mt18,20 Nebo kdež dva nebo třie sejdú sě ve jmě mé, tu jsem já[579]já] navíc oproti lat., + ego var. mezi nimi.“

Mt18,21 Tehdy přistúpiv k ňemu Petr, povědě: „Hospodine, kolikrát shřěší nade mnú muoj bratr, a odpustím[580]odpustím] odpuuſtym rkp. jemu? Až li sedmkrát?“ Mt18,22 Vecě jemu Ježíš: „Nepravi tobě[581]tobě] + usque lat. sedmkrát, ale[582]ale] + usque lat. sedmdesátkrát sedmkrát. Mt18,23 Proto jest přirovná[551r]číslo strany rukopisuno