[551v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcetiežeš o dobrém? Jedinýť[615]Jedinýť] Giedynit rkp. jest dobrý, buoh. Pakli chceš vjíti do věčného[616]věčného] navíc oproti lat. života, chovaj přikázanie.“ Mt19,18 On vecě: „Kterého?“ Tehdy Ježíš povědě: „Nečiň vraždy[617]vraždy] + non adulterabis lat.. Nečiň krádežě. Nemluv křivého svědečstvie. Mt19,19 Cti otcě svého a máteř svú a miluj svého bližnieho jako sám sě.“ Mt19,20 Povědě jemu jinošě: „To jsem všecko schoval od mé mladosti. Co mi ješče nedostává sě?“ Mt19,21 Povědě jemu Ježíš: „Chceš li svrchován býti, jdi a[618]a] navíc oproti lat., + et var. prodaj všecko[619]všecko] navíc oproti lat., + omnia var., což jmáš[620]jmáš] gmaſſ Vraštil 88, maſſ Kyas 96, a daj chudým, a budeš jmieti poklad v nebi. A poď, následuj mne.“ Mt19,22 A když uslyšě jinošě ta[621]ta] navíc oproti lat., + haec var. slova, odjide pryč smuten, nebo jmějieše[622]jmějieše] původně gmieſſgieſſe, první-ſſ- podtečkováno mnohá jměnie. Mt19,23 V tu dobu[623]V tu dobu] autem lat. povědě Ježíš svým učedlníkóm: „Věrně vám pravi, že buohatý nesnadně vejde do nebeského královstvie. Mt19,24 A opět vám pravi, snáze jest velblúdu projíti skrzě dieru jehelnú[624]jehelnú] giehelnu rkp. nežli buohatému vjíti do královstvie nebeského.“ Mt19,25 To uslyšěvše učedlníci, diviechu sě velmi řkúce: „Ktož tehdy muož spasen býti?“ Mt19,26 Tehdy Ježíš vezřěv na ně[625]na ně] navíc oproti lat., vecě jim: „U lidí toho jest nelzě, ale u buoha toho všeho jest lzě.“

Mt19,27 Tehdy odpověděv Petr, vecě jemu: „Toť, my jsmy všecko opustili[626]opustili] opuuſtyli rkp. a tebe následujem, co proto bude nám?“ Mt19,28 Tehdy Ježíš vecě jim: „Věrně pravi vám, že vy, ješto ste mne následovali, den súdný, kdyžto sěde syn člověčí na stolici svého veleslavenstvie, tehdy i vy sědete na dvúnádste stoliciech, súdiece dvojěnádste pokolenie izrahelské. Mt19,29 A každý, ktož opustí[627]opustí] opuuſty rkp. duom nebo bratří nebo sestry nebo otcě a máteř nebo ženu nebo rolí anebo syny pro mé jmě, stokrát viece vezme a věčný živuot obdrží. Mt19,30 Nebo mnozí [b]označení sloupcebudú první poslední a poslední prví.“

XX.

Mt20,1 „Podobno jest královstvie nebeské člověku hospodáři, jenž jest vyšel prvé z rána, chtě najieti dělníky do své vinnicě. Mt20,2 A ujednav[628]ujednav] vgiednaw rkp., Conventione … facta lat. dělníky z peniezě dennieho, pusti[629]pusti] puuſty rkp. jě do své vinnicě. Mt20,3 A vyšed v třetí hodinu, uzřěv jiné stojiece prázdny na tržišči, Mt20,4 vecě jim: Jděte i vy do mé vinnicě, a což bude pravé, to vám dám. Mt20,5 Tehdy oni jidú. Pak opět vyšed v šestú i v devátú hodinu, učini[630]učini] vcziny Vraštil 89, cziny Kyas 98 takež. Mt20,6 Pak v jednunádstú[631]jednunádstú] giednunadſtu rkp. hodinu vyjide i naleze jiné stojiece i vecě jim: Co tu stojíte cělý den prázdni? Mt20,7 Vecěchu jemu: Nebo nás ižádný nenajal. Vecě jim: Jděte i vy do mé vinnicě. Mt20,8 A když by večer, vecě pán té vinnicě svému starostě: Svolaj dělníky a zaplať jim mzdu, počna u prvních až do posledních. Mt20,9 A přišedše ti, ješto v jedenádstú[632]jedenádstú] giedanadſtu rkp. hodinu biechu přišli, vzěchu všickni[633]všickni] navíc oproti lat. jednostajné[634]jednostajné] giednoſtayne rkp. peniezě. Mt20,10 Pak přišedše[635]přišedše] + et lat. první, hádáchu sě, že jmají viece vzieti, avšak vzěchu[636]vzěchu] + et ipsi lat. jednostajné[637]jednostajné] původně giednoſtaynye, druhé-y- vyradováno peniezě. Mt20,11 Ale berúce vrtráchu proti hospodáři Mt20,12 řkúce: Tito poslední jedinú[638]jedinú] giedynu rkp. jsú hodinu dělali, a tys jě nám přirovnal, ješto jsmy nesli břiemě cělý den i[639]i] v rkp. vedro. Mt20,13 Tehdy on odpověděv jednomu[640]jednomu] giednomu rkp. z nich, vecě: Přieteli, nečiním tobě bezprávie, však jsem tě najal sobě[641]tě najal sobě] convenisti mecum lat. na den z peněz. Mt20,14 Vezma, což jest tvé[642]tvé] + et lat., diž pryč. A já chci dáti[643]dáti] + et lat. tomuto posledniemu jako[644]jako] + et lat. tobě. Mt20,15 Zdali mi jest nelzě toho učiniti, což chci? Zdali jest tvé oko zlé, že já jsem dobrý? Mt20,16 Tak budú poslední první a první poslední, nebo jsú mnozí pozváni, ale řiedcí vybráni.“

Mt20,17 Pak jda Ježíš do Jeruzaléma, přijem k