Štítný ze Štítného, Tomáš: [štítenský sborník klementinský]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 6, 159 ff. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka
<<<<<88v89r89v90r90v91r91v92r92v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

nesúdí tajných věcí, ale sám se suď každý, chce li býti prázden božieho súdu. Neb v takých věcech, jimiž lidé zdejšie cti a chvály dobývají, tak móžem hřiech rozuměti, jakož zdejšie čest a chvála jest hřiech menší neb větší, aneb nenie. I praví svatý Tomáš z Akvině: „Žádost chvály zdejšie móž býti trojím činem hřiech smrtedlný: jedniem, když se kto sveličie křivdú, tiem se čině, jímž nenie; druhým, když to, z něhož má čest a chválu zdejší, tak miluje, že by radějí přestúpil božie přikázanie, než toho zbyl, z něhož má tu čest a chválu.“ A to často bývá, že nejeden, jsa křív a věda to dobře, však než by sě ukázal křív, přiseže křivě, i bude křív před bohem dvakrát; a též když dopustí přísahy, vzmluvě křivdu na druhého. „Třetím, když kto vše své snaženstvie konečně obrátí k tomu, aby zdejší měl chválu a čest; což dobrého činí, to jen pro zdejší chválu.“ A tak těmi činy móž býti hřiech smrtedlný žádost chvály zdejšie; ale jinak žádost chvály móž všední hřiech býti. Pakli by kto nic sám pro se nežádal chvály, jen pro užitek jiných (ale to j’ řiedko), by k tomu svá libost vláštie netržala, tak by ižádného nebylo hřiecha. Také praví svatý Tomáš, že v rúše a v takových věcech móž býti hřiech z přielišnosti, a to dvojím činem. Jedniem, když kto upřieliší, jelikož by sě měl přirovnati k těm lidem, s kterýmiž jest podlé svého řádu. K tomuť praví svatý Augustin: „Kteréž jsú protiv obyčeji takové rozkoši chlubné, jakož jest daleká róznice, tak sě jich slušie dalece střieci, jako smlúvy města aneb kraje některého, potvrzené přikázaním aneb dávným obyčejem, pro ižádnú svú žádost ani domácí člověk, ani host nemá zbořiti. Neb šeředna j’ to částka, kteráž sě své větší straně nepřirovná. Druhým činem móž býti to upřélišenie z nepořádné žádosti mysli, když člověk má libost přielišnú v rúše krásném, neb v čemž koli takovém, a to leč podlé obyčeje, leč protiv jich obyčeji, s nimiž jest. A ta mysli nepořádnost bývá trojím činem: jedniem, když hledá člověk chvály lidské v těch věcech, jimiž sě tak okrašlije.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).