oklamaje svú kúpí.
Trojím také činem móž v kupecství hřiech býti, podlé toho, jakž v kúpi móž býti znamenán trój nedostatek. Jeden v té kúpě šlechtě; jako kdyby kto mosaz prodal za zlato, aneb čistec za střiebro, aneb víno smiešené s vodú za pravé víno. Druhý nedostatek podlé velikosti miery neb váhy; jako když kto věda jmá menší mieru, neb kratší loket, neb lehčejší váhu, prodávaje. Třetí nedostatek jest pak v dobrotě kúpě; jako když prodá kto nemocné dobytče za zdravé, neb děravý postav za celý, neb což koli takového. Těmi třmi věcmi když věda ten, ktož prodává, oklamá druhého, obelstil jej, dlužen jest jemu navrátiti, a některdy i obmeškánie. Pakli nevěda, neshřešil jest; ale vzvie li potom, má jemu toho polepšiti. A týžť hřiech jest, když ten, ktož kupuje, oklamá toho, ktož prodává, v kterémž koli z těch tří věcí. Když by ten, ktož prodává, mněl, že j’ měď, ješto jest zlato, a ten, ktož kupuje, jistě věděl, i oklamal onoho, dlužen jest jemu navrátiti.
Také hřešie kupci, když sě smluvie, aby jeden své kúpě lacinějie mimo druhého neprodával; aneb když kto obdrží sobě, aby jen sám on prodával takovú kúpí. Ti pak ovšem také hřešie, ješto ani kúpie, ani prodadie bez věrovánie a bez přísah. Když věda chtě oklamati druhého, věruje křivě, smrtedlně jest shřešil; pakli mně, by pravda byla, povie křivdu, ne tiem úmyslem, by chtěl druhého oklamati, ale aby prodal bez své škody, móž obecný hřiech býti, však ne smrtedlný. Také v té kúpi jest veliký hřiech, když kto pro nic pro jiné, jen aby sám měl tiem větší zisk, pokúpí některú věc sám všicku; jako kdyby kto v nové pokúpil vše obilé, aneb po všem trhu, aby po své vóli prodával draho. Právětě též, jako když by sě smluvě pod kterú pokutú, aby jeden nedával mimo druhého lacinějie, neb nekupoval dráže. Neb ty všecky smlúvy jsú škodné lidem, a trh měl by v tom svoboden býti.
Slušie se také kupcóm střieci, aby za nic nebrali peněz a neprodávali toho, jehož nemají; ať řku česky: střězte se lichvy! To j’ tak zevná
