člověk Kristus jest buoh; a jakž se j’ brzo počal, tak brzo bóh i člověk. Počat jsa, nikdy času toho nebylo, kakž kolivěk najmenšieho, by v něm nebyl pravý buoh a pravý člověk.
A pak řiekáme: „Narodil se z svaté Mařie, čisté panny.“ Tiem vyznáváme, že nenie z semene mužského; když se jest narodil ze panny, tehdyť jím jest počala panna a po početí ostala pannú.
Pak řiekáme, že ten Kristus „trpěl pod Ponským Pilátem,“ a někteří řiekají „pod Poncem Pilátem,“ a také dobře. Neb já tu nerozumiem jiné proměny, jen jako bych já řekl „pod němečským Kunrátem,“ a oni řekli „pod Němcem Kunrátem.“ Neb Pontus byla j’ jedna krajina, pro niž já řiekám Pilátovi Ponský, a oni Ponec. A pod tiem Pilátem Ponským neb Poncem ukřižován, umřel, pohřeben, sstúpil do pekla, točíš do krajin pekelných. Trpěl jest podlé člověčstvie, podlé božstvie netrpěl jest teskné núze; kakž kolivěk jest i podlé božstvie křivdu trpěl, a to pod Ponským Pilátem. Jakož sem řekl, Pontus krajina slula jest jedna, od té jest Pilát slul Ponský, ješto jest súdil syna božieho a podal k smrti. Na to pomniec každý [z]text doplněný editorem nás, měl by raději s pravdú odsúzen býti, nežli by s křivdú obdržal súd; a což kolivěk buoh přepustí protivenstvie, vše bychom s dobrú myslí trpěti měli. Když jest syn boží trpěl tak mnoho pro ny, pročež bychom pak pro se my netrpěli asa toho, což na ny buoh chce přepustiti? Veď řekltě, stoje před tiem Pilátem: „Neměl by nade mnú moci ijedné, kdyť by nebylo dáno shuory!“ Takéž, což koli nám kto činí, všeť jest božie přepuštěnie, jinak toho nemáme vážiti sobě než od boha; onť vie, žeť se hodí nám tak, jakožť on přepustí na ny trpěti. I to také on vie, že nám jest hodno, že j’ on tolik a tak těžkých věcí chtěl trpěti. Neb jest ukřižován po mnohém bití a posmievání, a pak umřel, pak pohřeben v těle.
Mohl jest buoh, kakž by kolivěk byl chtěl nás od diábla vysvoboditi i jinak než svú smrtí; neb diábel neprávě jest držal v své moci lidský národ,
