odpovědě jemu: Šli sme z Betléma Judova a jdeme k miestu našemu, ješto jest na boce hóry Efraim, odkudž byli sme šli do Betléma. A nynie jdeme k domu božiemu a nižádný nás pod střechu svú nechce přijieti, Jdc19,19 ješto máme plevy i seno oslóm k óbroku i chléb i víno k mým i dievky tvé potřebám i pacholka, kterýž se mnú jest, nižádné věci nepotřebujem, jediné hospody. Jdc19,20 Jemuž odpovědě starý: Pokoj buď s tebú, já dám všecky věci, kteréž potřebny jsú, toliko prosím, aby na ulici neostával. Jdc19,21 I uvede jej do domu svého a obrok oslóm dal jest. A když sú umyli nohy své, vze je k hodování. Jdc19,22 A když sú hodovali a po práci cesty pokrmem a nápojem těl posílili, přijídechu mužie města toho, synové Belial (to jest beze jha) a obklíčivše dóm starého, na dveře tlúci počechu volajíce na pána domu a řkúce: Vyveď muže, kterýž jest všel do domu tvého, ať ho zle požíváme. Jdc19,23 I vyšel jest k ním starý a vece: Neroďte, bratřie, neroďte činiti zlého tohoto, neb všel jest člověk do hospody mé, a přestaňte od toho bláznovstvie. Jdc19,24 Mám dceru pannu a tento člověk má ženimu. Vyveduť je k vám, abyšte jích ponížili a vaší chlípnost naplnili. Toliko prosím, abyšte toho stydkého hřiecha proti přirození nečinili proti muži. Jdc19,25 Nechtiechu povoliti řečem jeho, To vida člověk, vyvedl jest k ním ženimu svú a dal jest jím k óhyzdnému posměchu. Kteréžto když celú noc zle požíváchu, pustili sú jí ráno. Jdc19,26 A žena, když tmy odjídechu, přijíde ke dveřóm, kdež přebýváše pán její, a tu jest padla. Jdc19,27 A když by ráno vstal jest člověk a otevře dveře, aby počatú cestu vyplnil, a aj ženima jeho ležieše před dveřmi, rozmetavši ruce na prahu. Jdc19,28 Jiežto on mně, by odpočívala, mluvieše: Vstaň a pójdeme. A když ona nic neodpovědě, srozuměv, že bieše mrtva, vzal jest jí na osla i vrátil se jest do domu svého. Jdc19,29 Do kteréhožto když vníde, pochyti meč a mrchu ženy s kostmi její na XIIte čéstí a kusóv rozsekav, poslal jest do všech krajin izrahelských. Jdc19,30 To když uzřechu všickni, spolu voláchu: Nikdý věc taková nestala se jest v Izraheli od toho dne, kteréhož sú vstúpili otcové náši z Éjipta, až do nynějšieho času. Vydajte súd a v óbec rozeznajte, co by tomu účinku potřebie bylo.
XX
Jdc20,1 A tak vyšli sú všickni synové izrahelští a spolu se sebravše jako muž jeden z Dan až [do]text doplněný editorem Bersabé i země Galaad k hospodinu do Masfa Jdc20,2 i všickni úhlové lidští i všecka pokolenie izrahelská do sboru lidu božieho sešli sú se čtyři sta tisícóv pěších bojovníkóv. Jdc20,3 Aniž se jest utajilo synóv Benjamin, že by vstúpili synové izrahelští do Masfa. A otázán jsa levita, muž ženy zabité, kterak by tak veliký hřiech spáchán byl, Jdc20,4 odpověděl jest: Přišel sem do Gabaa Benjaminova s ženú svú a tam sem se obrátil. Jdc20,5 A aj lidé města toho obklíčili sú v noci dóm, v němž přebývách, chtiece mě zabiti, ženu mú nesvěřitedlnú prchlivostí chlípnosti trápiece, a potom umřela jest. Jdc20,6 Kterúžto pochytiv, na kusy sem rozsekal a poslal sem čésti do všech krajin vládařstvie vašeho, neb nikdý tak veliká nehoda a tak veliký hřiech nestal se v Izraheli. Jdc20,7 Přítomni ste všickni synové izrahelští. Rozsuďte, co byšte činiti měli. Jdc20,8 A stoje vešken lid jako jednoho člověka řečí odpověděl jest: Neodejdeme do stanóv naších ani do svého kto domu vejde, Jdc20,9 ale to proti Gabaa v óbec učiníme. Jdc20,10 Deset mužóv buďte vybráni ze sta ze všech pokolení izrahelských a sto z tisíce a tisíc z deseti tisícóv, aby snesli vojště pokrmy, a budem moci bojovati proti Gabaa Benjaminovu a odplatiti jemu za hřiech, což jest zaslúžil. Jdc20,11 I sníde se vešken Izrahel do města jako jeden člověk jednostajnú myslí a jednú radú. Jdc20,12 I poslali sú posly ke všemu pokolení Benjamin, kteříž by jím pověděli: Proč taková nehoda mezi vámi nalezena jest? Jdc20,13 Vydajte lidi z Gabaa, kteří sú ten hřiech páchali, ať zemrú, a odjato bude zlé z Izrahele. Jenžto sú nechtěli bratří svých, synóv izrahelských, slyšeti přikázanie, Jdc20,14 ale ze všech měst, kteráž jích losu biechu, sešli sú se do Gabaa, aby jím dali pomoc a proti všemu lidu izrahelskému bojovali. Jdc20,15 I nalezeni sú XXVtma tisícóv z Benjamin vynímajících meč kromě přebyvatelóv Gabaa, Jdc20,16 jíchžto sedm set biechu mužóv přesilných, tak levicí jako pravicí bojujíce, a tak z praku kamením měrně lúčejíce, takže mohli v vlas také uhoditi, a nikoli na jinú stranu lúčenie kamene neletieše. Jdc20,17 Mužóv také izrahelských kromě synóv Banjamin nalezeno jest čtyři sta tisícóv vynímajících meč a hotových k boji. Jdc20,18 Kteřížto vstavše přišli sú do domu božieho, to jest do Silo, i radili sú se se Pánem a řekli
