jest jemu úročník. Jdc1,31 Asser také neshladil jest přebyvatelóv Atchon a Sidona a Lab a Achazib a Alba a Afek a Roob Jdc1,32 i bydlil jest uprostřed Kananejského, přebyvatele země té, aniž jest zabil jeho. Jdc1,33 Neptalim nezahladil jest přebyvatelóv Betsemes a Bethanath i bydlil jest mezi Kananejským, přebyvatelem země, i byli sú jemu Betsemitští a Betanitští úročníci. Jdc1,34 A sužoval jest Amorejský syny Danovy na hóře aniž jest jím dal miesta, aby k rovninám sstúpili. Jdc1,35 I bydlil jest na hóře Hares, ješto se vykládá svědčenie, v Hailon, Salabim. I obtiežena jest ruka domu Jozefova proti Amoreovi a učiněn jest jemu úročník. Jdc1,36 A byla jest meze Amorejského ode vzchoda Štírové skály i svrchnie miesta.
II
Jdc2,1 I vstúpil jest anděl Páně z Galgaly k miestu Plačících a vece: Vyvedl sem vás z Éjipta a uvedl sem do země, za nížto přisáhl sem otcóm vaším, a slíbil sem, abych nezrušil slibu mého s vámi na věky, Jdc2,2 tak toliko abyšte nečinili slibu s přebyvateli země této a oltáře jích podvrátili, a nechtěli ste slyšeti hlasu mého: proč ste to učinili? Jdc2,3 Protož nechtěl sem jích shladiti od tváři vašie, abyšte měli nepřátely, a bohové jích byli vám ku pádu. Jdc2,4 A když jest mluvil anděl Páně slova tato ke všem synóm izrahelským, pozdvihli sú hlasu svého a plakali sú. Jdc2,5 I nazváno jest jméno miesta toho Plačících nebo Slz a obětovali sú tu oběti Pánu. Jdc2,6 Tehdy pustil jest Jozue lid a odešli sú synové izrahelští do stanovišť svých každý a k vládařství svému, aby obdrželi je. Jdc2,7 I slúžili sú Pánu po všecky dni Jozue i starších, kteříž dlúhý čas po něm byli sú živi a znáchu všecky skutky Páně, kteréž byl učinil s Izrahelem. Jdc2,8 I umřel jest Jozue, syn Nunóv, služebník Páně, ve stu a Xti letech. Jdc2,9 A pohřebli sú jeho v krajinách vládařstvie jeho v Tamnathsare na hóře Efraim od pólnočnie strany hóry Gaas. Jdc2,10 I vešken ten rod shromážděn jest k ótcóm svým. I vstali jiní, ješto neznáchu boha i skutkóv, kteréž bieše činil s Izrahelem. Jdc2,11 I učinili sú synové izrahelští zlé před obličejem Páně a slúžili sú Baalim. Jdc2,12 A nechali sú pána boha otcóv svých, jenž jest je vyvedl z země ejiptské, a následovali sú bohóv cizích, bohóv lidských, kteříž bydléchu v ókolí jích, i klaněli sú se jím a k hněvivosti popudili sú Pána, Jdc2,13 opustivše jeho a slúžiece Baal a Astaroth. Jdc2,14 I rozhněval se jest Pán proti Izrahelovi, dal jest je v ruce chvátajících, kteříž sú je polapili a prodali nepřátelóm, kteříž přebýváchu v ókol, aniž sú mohli odolati protivníkóm svým, Jdc2,15 ale kamžkoli jíti chtiechu, ruka Páně bieše nad ními, jakož mluvil jest a přisáhl jím, a přieliš velmě trápeni sú. Jdc2,16 I zbudil jest Pán súdce, kteříž by je vysvobodili z rukú hubitelóv, ale ani těch chtěli sú poslúchati, Jdc2,17 smilniece s bohy cizími a klanějíce se jím. Brzo sú opustili cestu, po nížto chodili biechu otcové jích a slyšiece přikázanie Páně, všecky věci činili sú odporné. Jdc2,18 A když jest Pán súdce zbudil, ve dnech jích nachylováše se milosrdenstvím a uslychováše trápených stonánie a vysvobozováše je z bitie hubitelóv. Jdc2,19 A když umřel jest súdce, navracováchu se a mnohem větčie zlé činiechu, nežli sú činili otcové jích, následujíce bohóv cizích a slúžiece jím i klanějíce se jím. Nenechali sú nálezkóv svých a cesty přetvrdé, po nížto choditi obykli biechu. Jdc2,20 I rozhněvala se jest prchlivost Páně proti Izraheli a vece: Že jest zbořil lid tento slib mój, kterýž sem byl učinil s ótci jích, a hlasu mého pohrzel jest slyšeti! Jdc2,21 I já nezahladím národóv, kteréžto jest ostavil Jozue a umřel jest, Jdc2,22 aby se v nich zkusil Izrahel, ostřiehali li by cesty Páně, aby chodili v nie, jako sú ostřiehali otcové jích, čili nic. Jdc2,23 Protož ostavil jest Pán všecky tyto národy a brzo podvrátiti nechtěl ani dal v ruce Jozue.
III
Jdc3,1 Títo jsú národové, kteréž jest Pán ostavil, aby naučil na nich Izrahele i všecky, kteříž sú neznali bojóv Kananejských, Jdc3,2 aby potom učili se synové jích bojovati s nepřátely a mieti obyčej bojovánie: Jdc3,3 pět kniežat filistinských i všeho Kananea i Sidonia i Evejského, kteřížto přebýváchu na hóře Libanské od hóry Baal hermonské až do vjitie Emach. Jdc3,4 I nechal jest jích, aby na nich zkušen byl Izrahel, poslúchali li by přikázaní Páně, kteráž byl přikázal otcóm jích skrze ruku Mojžiešovu, čili nic. Jdc3,5 A tak synové izrahelští přebývali sú uprostřed Kananejského a Etejského a Amorejského a Ferezejského a Evejského a Jebuzejského Jdc3,6 a pojímali sú za ženy dcery jích a sami
