[38v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcemně. Ps40,9 Slovo nepravé ustavili sú proti mně: „A čili ten, jenž spí, nepřiloží, aby vstal?“ Ps40,10 A toť jest[396]jest] navíc oproti lat. člověk miera mého, v němž jmějiech naději, jenž jedieše chléb mój[397]chléb mój] panes meos lat., panem meum var., uveličil proti mně přelščenie[398]přelščenie] przeſczelenye rkp.. Ps40,11 Ale ty, hospodine, smiluj sě nade mnú i vzkřěs mě, i zaplaci jim. Ps40,12 V tom sem poznal, že si chtěl mně[399]mně] mne rkp., že sě nezveselí nepřietel mój nade mnú. Ps40,13 Ale mě pro nevinu přijal si i potvrdil si mne př[b]označení sloupceed tebú na věčnost. Ps40,14 Blahoslaven hospodin buoh Israhel od věka až do věka. Buď, buď. Chvála otci[400]otci] o rkp.…[401]Chvála otci] navíc oproti lat.
Tento žalm učinil syn Choruov slibuje, že nechce věřiti ani činiti jako otsové jich.[402]Tento … jich] připsáno jinou rukou na dolním okraji
Ps41,1[403]verš nepřeložen Ps41,2 Jakžto jelen žádá k studniciem vodným, takež žádá duše má k tobě, bože. Ps41,3 Žiezila duše [má]text doplněný editorem[404]má] mea lat. k bohu, studnici živéj[405]studnici živéj] fortem, vivum lat., fontem vivum var., kdy přídu a zjevi se přěd obličejem božím? Ps41,4 Byly sú mi slzy mé chlebové den i noc, když řiekají mně na každý den: „Kde jest buoh tvój?“ Ps41,5 To zpomanul sem i vylil sem u mě duši mú, nebo minu [39r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedo miesta stanu divného, až do domu božího, v hlasu veselé i zpovědi, hlas, zvuk[406]hlas, zvuk] sonus lat. hodovalného. Ps41,6 Proč si se zamútila[407]si se zamútila] tristis es lat., duše má, a proč zamucuješ mě? Naději jměj v boze, nebo ješče[408]ješče] geſſczie rkp. zpoviedaji se jemu, spasitel obličeje mého Ps41,7 [i]text doplněný editorem[409]i] et lat. buoh mój. Ke mně samému duše má zamúcena jest, proč[410]proč] propterea lat., srov. proto ŽaltWittb pomnieti budu tebe s země jordánské a Ermonim, ot hory malé? Ps41,8 Bezden bezdena vzývá v hlasu dučějí tvých. Všěckny vý[b]označení sloupcesosti tvé a vlny tvé[411]tvé] připsáno jinou rukou na okraji přěs mě minuly. Ps41,9 Ve dne kázal hospodin milost svú a v noci piesn svú. U mne modlitba bohu života mého, Ps41,10 řku bohu: „Přijimatel mój jsi. Proč zapomanul si mne a proč smuten chozi, když mučí mě nepřietel?“ Ps41,11 Když[412]Když] Kkdyz lat. lámají sě kosti mé, ukárali sú mi, již mútie mě nepřietelé moji, když řiekají mi na každý den: „Kde jest buoh tvój?“ Ps41,12 Proč se mútíš, duše má, a proč zamucuješ mě? Naději
