aby bez mučenie tomu mládenci bylo věřeno, nebo věk, který proti ostrosti muk, zdá se druhdy mladce ohajovati a druhdy je činí podezřelejšie k pravení lží. Viece obviněných z jedné viny tak mají přeslyšáni býti, aby najprvé od toho bylo počato, kterýž jest báznivější, a jenž se zdá mladého věku býti. Obvinněný duovodnějšími otázkami jsa přemožen, muož býti opětován na muky, a zvláště, jestliže by v něm duše trvala a tělo mohlo setrvati. V té při, v kteréž obžalovaný žádnými duovody nenie postižen, nemají muky snadně dopuštěny býti, ale řečeno býti žalobníkovi, aby toho dovedl, což jest umínil. Nemá věřeno býti vyznánie, kteréž někto učinil, dokudž jest na mukách, leč v tom setrvá po přestání muk. Ostatku hledaj napřed v kapitolách o vyznáních a o pomstách.
Kapitula o ranách a raněných a času žalob a o chromotě
Na kohožkoli raněný rozumu užívaje a moha mluviti nežaloval, na toho přátelé raněného žalovati nemohú. Opět raněný jestliže dřieve tři dni, ač muože, neb přátelé jeho dřieve týchž tří dní, ač raněný nemuože, na žádného nežalovali by, žaloba, kterúž by potom učinili, moci nemá. Opět na jednom údu toliko jeden nedostatek řečený leemcizojazyčný text, t. chromota neb ohyzda, móž obžalován býti, by pak týž úd viece ranami raněn byl, protož raněn jsa v nohu, obrátí li se rána v chromotu, nemuož pro pět prstóv nožných toho, jenž jej ranil, z pěti chromot obvinniti. Ale jinéť by bylo, když by každý prst měl ránu, z niežto chromota přišla by.
Opět bylo li by pochybenie o ráně, že by nemohlo býti věděno, obrátí li se rána po šesti nedělech v chromotu či nic, žádá li raněný, má ta rána jmieti prodlenie do roka. A když se skoná, nebude li obrácena v chromotu, tehda obžalovaný bude z toho odpoviedati jako z prosté rány.
