jako v příkladě zlého domněnie v pochybné příhodě. Protož když v Prostějově v jedné jistbě vznikla byla sváda, hospodář domu jakožto smierce nechtě svády dopustiti, v to se vložil bieše a pravá ruka jemu bieše uťata, a on vyšed z jistby, zavřel jest ji a rychtář s přísežnými k jeho křiku přišedše do jistby a nenalezše tu žádného krom hospodáře raněného, poněvadž toliko meč jednoho novú krví zmazaný jsú nalezli, pustivše jiné svobodny, soudce, k němuž bieše utečeno, na radu, kto z těch v jistbě nalezených jakožto vinný utětím ruky hospodářovy měl by obžalován býti, radil jest z domněnie předepsaného toliko na toho žalovati. Týž však obžalovaný, když před soudem z vazby jsa postaven, slyšal se býti obviněn z utětie ruky hospodáře, žádal jest k své straně nálezu, poněvadž přísežní toliko o nalezení meče krvavého u něho svědčili by, a ne svědci by ránu utětie ruky od něho učiněnú očima viděli, zdali jemu nemá očištěnie z práva dopuštěno býti. Nalezeno jemu bylo takto:
Znamenaj, že jiné jest naleznúti obviněného s krvavým mečem v tom skutku neb neskutku, a jiné s mečem nahým a nenahým, a jiné na běhu neb na utiekaní a na neutiekaní, nebo jestliže kto na utiekaní s nahým mečem novú krví zmazaném od přísežných byl by nalezen neb od jednoho přísežného, poněvadž utiekanie jakožto skutku následuje, nezdá se některak od skutku býti odděleno, súzen bývá z domněnie jako vinný, a přísežný k vynesení nálezu soudného dobře pomysle, a o tom čti nahoře v krumfeštních práviech při onom nápisu Pakli by vražedlník byl lapen při tom skutku s krvavým mečem.
