svědčí, jakožto bývá, když městu duostojenstvie neb některému miestu neb některým osobám neb také některé osobě pro miesto neb pro kterúžkoli věc dán bývá, a takový hamfešt jest přispojený té věci a tak vždy trvá a se přidrží, leč by snad ty věci sešly a pokazily se, anebo leč by diel byl odtržen skrze jiný potomní hamfešt, aneb konečně docela odvolán z příčiny, aneb ztracen.
Hamfešt ztracen bývá mnohými obyčeji
Najprvé skrze skutek odporný, skrze nějžto někto odřieká se práva svého. Druhé skrze narčenie dřieve roku a dne. Třetie, když čas tomu slúžící pomine. Čtvrté skrze odsúzenie, jako když by kto ku prosbě nětčie svú pečet přivěsil a týž jemu též dlužen byl by, jakož by to též listy svými mohl okázati, takový vidí se zápis neb hamfešt potratiti skrze skutek otporný. Páté zdvižen bývá hamfešt první od druhého neb skrze druhý činie zmienku vyslovenú o prvniem. Šesté skrze odvolánie pójčujícieho, jako jestliže hamfešt zavierá některé milosti, kteréž ten, jenž jest pójčil neb dal v minulém času, odvolává v času budúciem. Sedmé hamfešt potracen bývá skrze oderčenie vlastnie a vyslovené. Osmé a poslednie hamfešt potracuje se skrze zlé užívanie nebo skrze neužívanie neb skrze odporné užívanie, jako byl li by kto vykúpen od kterého rychtáře a často před rychtáře připraven bývaje a neodepře tomu, že by vyňat byl od něho a neokáže toho, takový své obdařenie potracuje, neb moci sobě pójčené neužívá.
Opět řečeno muož býti, že obdarovaný zle užívá hamfeštu, když jeho požívá proti úmyslu pójčujícieho, neb že živ jest životem obecním, opustě život zvláštní,
