O početí vladařstvie dědictvie
Vládnutí ode dne postúpenie a vzdánie dědičstvie před soudem učiněného počátek béře a ne ode dne prodaje neb kúpenie, a z toho muož ortelováno býti, přihodila li by se příhoda o děti bratrovy, ač by otec jich vládna řádně vládl by neb zapsal, když kšaft svój, ač jest který učinil dostatečně, dovedený stane jako v takovéto příhodě: Třem bratróm poručeno jest sbožie po jich otci pozuostalé na rovný diel. Starší bratr uvázav se v sbožie, prostředniemu bratru svému jejich puol dielu vydal jest. Tehda najmenší do dalekých vlastí odšel jest. Když se po osmi letech navrátil bieše, bratra staršieho, kterýž ženy a dětí pozuostaviv bez kšaftu, sešlého nalez, žádal jest od bratra prostřednieho dielu svého, jenž odpověděl, že by hotov byl s ním rozděliti se tiem, což mějieše, a když nápodobně téhož požádáše od ženy bratra svého staršieho, odpověděla jemu, že by nic jeho nejměla kromě statku jie s dětmi po muži odumřeného, tiem vládnúci žádáše k své straně výnosu nalezeného, poněvadž i muž její i ona s dětmi svými mnoho let bez narčenie to jsú držali, muož li to na nich kto vysúditi. Odpověděno jest, že prosba takové ženy s dětmi nemá dopuštěna býti, ale najmladšiemu bratru má jemu jeho třetí čest od obojí strany vydána býti, a tak vdova toliko na třetině najstaršieho bratra i s dětmi svými vládla jest, a bratru najmladšiemu takové vládnutie dielu jeho, nenie li jiné překážky, žádné škody jest neučinila.
