Dědičstvie dvěma dceroma poručené: jestliže by jedna z nich polizače neb lotra pojala a druhá muže počestného, tehda bez odporu to dědičstvie i statek mohovitý mezi ně týmž právem buď rozdělen, nebo v moci neb v vóli jest každé vdovy neb vnuky městské nechati aneb vdáti se za kohožkoli chtěla by bez všelijaké překážky.
Opět zemrú li rodičové
Tehda v zboží pozuostalém tak pohlavie ženské jako mužské právo dědičné obdrží.
O penězech dědičného kúpenie
Penězi soudní nečinie práva prostého, ačkoli k obdržení práva některak by přisvědčovali.
O rozdělení dědictvie
Jestliže dva dědice sbožie předkóv svých mezi se měli by rozděliti, tehda na staršieho jakožto na opatrnějšieho slušie děliti, a mladšiemu slušie diel, který by chtěl, sobě vyvoliti týmž právem.
O rozdielu mateře od dětí, komu dědictvie má ostati
Opět ač by pro druhé vdánie mátě z sbožie neb statku jim obecnieho svój diel chtěla by vzéti, ten diel z mohovitých věcí (ač jsú), má jie dán býti, nebo poněvadž siemě a pamět otcova v dětech zoustala a ne v mateři, rozumnějíť jest, aby sbožie stálejšie, jakož jsú věci nemohovité a dědičné, dětem byly dány.
O rozdielu dědictvie
Žena vdova majíc syna a dceru, jehožto jakožto prvorozeného milujíc viece, diel dědičný, kterýž spolu s dětmi jměla
