že právo královské tak chce, by králova milost osobně v městě vedlé práva měsckého na soudě seděl by při pokutách, kteréž z jeho milosti a přiezni vobdaření práv města jsú sepsány o všelijaké zaviněnie, na tom má dosti jmieti.
O pokutě královské
Opět k otázce téhož pána, poněvadž právo královské větčie jest než právo měscké, nemají li povýšeny býti pokuty vedlé toho práva královského nad pokuty práva měsckého.
Nalezeno úsudkem bylo, že přísežným města jakožto poddaným králi milosti neslušie některakých nových pokut nad ty větčích, kteréž v zápisech, neb obdařenie práv měsckých z milosti královské jim odpuštěné a sepsané měli znovu skládati neb nalézati, poněvadž nižší nemuož vyššiemu přikazovati, aniž slušie na poddané svým povýšenějším práv ukládati, ale zpět.
Opět tázáno bylo od řečeného pána z Lípy, poněvadž Kutenští ortelóv a práv svých v Jihlavě se ztazují, a oni králi milosti neb náměstků jeho za menší pokutu 10 hřiven jsú přisoudili, nemá li též i v Jihlavě býti.
O tom jest úsudkem pověděno: učinili by to Kutenští ne právo, ale zlý obyčej v tom by zachovali, a poněvadž zlý obyčej nemá za právo držán býti, ale jakožto nalezený vykořeněn býti. Králova milost neb náměstek jeho, ktožkoli vedlé práva městského na soudném miestě sedie, na pokutách všelijakých, kteréž v zápisiech práv městských jsú znamenány, dosti má jmieti.
