Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

dědičstvím prodaným, ačkoli ani kupující ani prodavač zmienky o takých věcech neučinili by. Zvláštnost a výmienka věcí kúpených a prodaných mají býti učiněny radějí skrze kupujícieho, nežli skrze prodavače.

O přinucení prodaje prodajných věcí

Otázka jest, muož li rychtář připuditi každého, aby prodal své věci. Odpověd: má li kto prodajné věci vyložené ku prodaji, slušně puzen bývá prodati. A nechce li mi prodati, dlužen mi jest žalobú z křivdy. Pakli by neměl věcí vyložených ku prodaji, tehda jest v tom rozdiel, nebo jest čas potřebnosti a tehda má býti připuzen, anebo nenie a tehda nemá puzen býti, nebo ižádný nenutí se bezděčně svých věcí prodati. A řečená potřebnost zvláště míní se o těch věcech, jenž se živnosti týče, t. jiedla a pitie. A znamenaj, ktož by věc prodajnú přijal, aby mzdy za to zaslúžil, tu věc jmieti bude na své péči neb nebezpečenství.

Kapitola o purkrechtiech a o jich smlúvách

Purkrechtník má zvláštní povahu smlúvy ani k nájmu ani ku prodaji se neuchylující, ale svými sliby ohrazenú, protož byl li by jaký slib při purkrechtu, to má tak mocno býti, jako by přirozená smlúva byla.

Stane li se škoda purkrechtu, čie ta bude

Opět nezajde li žádný slib o nebezpečenství věci v purkrechtu, tehda přihodí li se zahynutí všie věci, to nebezpečenstvie neb škoda na pána přijde. Pakli by stranní toliko bylo, jakožto polovice neb méně, taková škoda purkrechtníku bude příslušeti.

O rozdielu práva purkrechtnieho kúpeného

Dvě zajisté přirozené neb tajné smlúvy aneb slibové jsú při těch smlúvách, jedno jest vysazenie neb vyvrženie z purkrechtu purkrechtníka, ač by neplatil po tři léta záplaty, a druhé chtěl li by purkrechtník prodati, že to má prvé pánu zvěstovati. Opět purkrechtník muož převésti užitek panstvie na jinú zemi neb dědinu.

O rozdielu mezi purkrechtem a nájmem

Purkrecht dělí se od nájmu, nebo při purkrechtu dáno bývá zvláštnie záplata jistá, ale při nájmiech toliko bývá cena na peněziech. Druhé, že purkrechtník vládne tiem přirozeně neb dědicky, jakožto užívaje, ale nájemník nic. Třetie, neb purkrechtník má panstvie užitečné, ale nájemník nic, neb smlúva purkrechtnie bývá o nemohovitých věcech toliko, ale nájem také i v mohovitých. Čtvrté, že nájem jest smlúva práva měsckého, ale purkrecht práva přirozeného, t. zemského, a práva pohanského, nebo přirozeným rozumem jest u vedení. Páté, že nájem bývá v sepsání, ale druhá smlúva nic.

O rozdielu mezi purkrechtem a prodajem

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 3 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.16
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).