Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

tak, aby uručil, že jej v tom obrání a toť nenie nadarmo. Nebo když by bez uručenie tu věc vydal, když již od druhého byla zmienka učiněna, viděn by byl to lstí učiniti. Anebo ta věc má složena býti v některém domu, dokudž by dědici nebyla přisúzena.

Capitulacizojazyčný text O věnném právu

Jestliže muž dětí nemaje anebo děti maje, ženě, kterúž pojímá, jmenovitě slibuje věno, a žena zase muži svému za věno nětco jistého, buďto penieze, buďto dědičstvie v jeho moc dává, taková žena po smrti muže, jestliže děti z jeho semene neporodila a on bez kšaftu umřel, obojie věno, i to, kteréž jest muž slíbil, i to, kteréž ona muži dala, vezme proti otporu dětí muže svého.

O věnu, kdy se koná

Otázáno jest: ženě děti majície s mužem svým má li věno při smlúvách manželských jie slíbené ukázáno býti, zvláště na zboží a dědičství, vedlé spravedlnosti tak, aby muž nemohl toho řéditi vedlé své vóle, leč by ona svolila. O tom naučeni jsme tak, že když žena v manželství řádném z semene muže rodila by děti, jenž slovú dědicové, tehda věno jest umrtveno a muž jakožto pán o všelijakém zboží mohovitém i nemohovitém, ač žena a dědicové odpierali by, moci bude učiniti vedlé libosti své vóle.

Věno nepřestává proto, že žena umrlé dietě porodí neb nedochuodče

{ortel o věnu}marginální přípisek soudobou rukou Jeden ženu pojímaje jménem věna slíbil jé deset kop, v tom rukojmie zavázav, a když jest rok minul a muž umřel a žena dietě umrlé porodila bieše, napomanula jest rukojmie z věna slíbeného, činiec otázku, nemá li jeho spravedlivě obdržeti. Ale rukojmie praviechu zpět, poněvadž ona neosvědčivši, by jé věno mělo býti placeno, do roka jest mlčela, a dědice z semene mužského počavši porodila, nemá li věno zminúti.

O tom usúzeno jest k straně ženské, poněvadž to slovo člověk muož řečeno býti o živém i o mrtvém rozličně, že dietě mrtvé nenie člověk. Protož porodila li by žena dietě živé, by pak živo bylo i jakžkoli málo po porodu, tehda pomijie věno. A přitom znamenaj, že nenie potřebie osvědčovánie proplacenie věna, jenž německy slove urkundcizojazyčný text, poněvadž věno vždy jest živé, dokudž dědicové živí nejsú narozeni. Avšak rada jest učiniti osvědčenie o placení věna, aby budúcích soudóv nebývalo.

Někdy žena nebývá věna zbavena

Ačkoli muž o zboží neb statku, jehož jest pánem, muož řéditi, jakož se jemu líbí, avšak slíbil li jest ženě věno, když

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).