Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

předepsaných peněz a nadto z polúkopie nařekl jest a před soud připravil, nemá li on od jeho žaloby spravedlivě zproštěn býti. To slyše Tomáš, odpornie žádal jest usúzenie, poněvadž Filip ve všem dřieve řečeném dluhu znal se bieše, má li on k Ondřejově žalobě otpoviedati, protož žádáme, oba li rukojmie od Ondřeje jsú zproštěni či což jest práva v té příhodě, listem vaším nám dajte naučenie.

{ortel}marginální přípisek mladší rukou Jimžto odepsáno bylo jest, že nižádný nenie zproštěn, nebo první, jenž se znal v sedmi věrdunciech, to také přidav, že všecky penieze 4 kopy, jakž brzy vyrobotoval by je, že jemu je chce zjednati, ty jisté všecky penieze žalobníku má zaplatiti, ač jest on toho i neosvědčil, nebo před zahájeným soudem dostatečné jest seznánie, ač by pak to seznánie nebylo osvědčeno. A nadto pak že prázdna jest žaloba, kterúž chudáka věřitele vynímá, zdá li se Ondřejovi, že by Filip k zaplacení všeho dluhu nebyl dostatečen aniž by jistý byl, Tomáš bez otporu seznánie Filipova má odpoviedati ze čtyř kop, z nichž jej vinil, jeho žalobě znaje se neb jé otpieraje vedlé vnitřnieho svědomie svého.

O dluziech desátkových

O tom právu přemietáno jest skrze soudce, že ačkoli ten, ktož znovu ves vysazuje, lidem znovu v té vsi se osazujícím úrok ukládati aneb od placenie úroku mohl by je viniti, avšak od o desátku, k němuž jsú zavázáni právem božským neb duchovním, nemóž jich zprostiti obyčejem nižádným. A nápodobně znik li by soud mezi stranami o placení desátku, ten má duchovním právem rozsúzen býti. Ostatku o dluziech hledaj dole o věniech, o přípovědech a fentování.

O složené a k schování dané věci

Ten slove schovávač, jemužto věci k ostřiehaní porúčejí se z viery, protož takovým věcem pilnost má býti přidána, jako i svým vlastním věcem, jinak ztráta jich jeho netbanlivosti přičtena bývá. Nadto pak ktož své věci složí v truhle bezpečně a věcí k schování daných nechá zjevných, zhynú li takové věci, schovávač je zaplatí. Protož jestliže by věci jeho vcele zachovány byly by a věci složené zhynuly by, vinen buď. Ve zlém domnění bude ten, jemuž dáno schovati, neb tu pravá viera naděje se nebýti, ač kto své věci cele zachovaje, řekl by, že věci dané k schování jest ztratil. A kdež nenie naděje pravé viery, tu lest bývá súzena přítomna býti, nebo viera a lest otporné jsú.

{Schování bez nájmu se vyplatí}marginální přípisek mladší rukou Znamenáno však má býti, že při věci k schování dané příhoda nešťastná nebývá přičtena schovači, jako ani v pójčené věci, leč by slib zašel, totiž že by skladatel jmenovitú platil mzdu

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 6 měsíci a 30 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).