Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

kteréžto věci má býti odpověděno takto: že svědkové děvečky s jejie strany volení a k smlúvám manželským zavolaní radějí mají slyšáni býti, nežli svědkové rukojmí, jenž by žaloby děvečky chtěli ujíti. Nebo poněvadž děvečka žaluje z věna, jenž se přirovnává mzdě tělem zaslúžené, hojnějšie právo jé příleží k rukojmiem, na něž utíká, skrze svědky býti přemoženú, nežli jim k obránění.

Které věno muž obdržeti muože

Některací žádajíce naučeni býti, psali jsú takto: Jeden náš spoluměštěnín jsa bohatý jednu chudú ženu ze vsi pojal za manželku, z niežto dva syny zplodil jest. A když jest umřel muž, táž žena pojala jest jiného ze vsi, jenž řečené děti, dav jim za jich oddiel některé dědiny, od sebe jest oddělil neb odlúčil, ale duom, kterýž otce jich předumřeného někdy muže jeho ženy bieše, prodav i přebral se i s ženú od města do vsi, odkudž bieše přišel, k obydlí. Tehda ty děti, poniž jich mátě s světa se jest brala, nařekše duom od jich otčíma prodaný, před námi v soudu svú žalobu jsú rozprostřeli těmito slovy:

Pane rychtáři, žalujemť na svého otčíma, že on duom z úsilé otce našeho kúpený a na nás právem dědičným příslušející, aniž jemu od nás před súdem odevzdaný, bez našeho vědomie a vóle prodal jest k cizie ruce, a prosímeť, aby nám se spravedlivé stalo, poněvadž sme byli v mladých letech a k odporu prodaje řečeného domu let rozumných sme neměli, jakož i nynie nemáme, poněvadž jeden z nás byl by v devátém létě a druhý v šestém a mátě naše, kteráž jest umřela, do téhož domu ze vsi chuda byvši od otce našeho za manželku jest pojata a vzata, kterážto by až dosavad živa byla, mlčeli bychom, aniž bychom prodaje domu odpierali, nadějíce se, že by na nás zhlédla věrú mateřinú, nemá li řečený prodaj zvržen býti, a ten duom na nás jakožto na pravé dědice připadnúti. K kteréžto žalobě otčím jest odpověděl: pane rychtáři, znám se, že sem duom prodal, neb mi jest byl u věně dán a zapsán od ženy mé, kteráž jest již umřela, kteréž sem byl obvěnil 15te kop, a toho chci dovésti tolika konšely a přísežnými, kolikž jich mám k svému právu jmieti, a žádám k své straně nálezu, nemám li k takovému duovodu dopuštěn býti, poněvadž prodav duom, bez překážky z města do vsi vybral sem se, aniž která žaloba na mě prošla od řečených pastorkóv.

V té příhodě takto jest bylo usúzeno: dokáže li otčím těch dětí skrze přísežné, jakož se jest zavázal provésti, že duom jest jemu od ženy u věně daný, má toho požíti.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).